Pojem služebnost a její úpravu nalezneme v ustanoveních § 1257 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o věcné právo, jímž může být zatížena věc a to takovým způsobem, kdy je postižen vlastník věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet.
Nejnovější články na Vzory.cz
Žádost o odstranění osobních údajů z databáze
Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Nová úprava mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR)
Právní řád poskytl pro řešení sporů mezi spotřebitelem a podnikatelem další alternativní nástroj pro řešení sporů spotřebitelského charakteru. Řízení se též označuje ADR. Mnohdy totiž končí spotřebitelské spory u soudu, přičemž soudní cesta je obecně vnímána jako pomalý a zdlouhavý způsob, jak se domoci svých práv. Dalším možným řešením je rozhodčí řízení. To je obecně rychlý, ovšem nákladný postup. Zákonodárce mohl být při schvalování předmětné novely veden i motivem možného částečného snížení nápadu na soudy. Příslušný zákon č. 378/2015 Sb., novelizující zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a další související zákony, nabyl účinnosti 1. února 2016. Zdrojem informací o problematice jsou i Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (dále jen „Pravidla“) vydaná Českou obchodní inspekcí na základě zákonného zmocnění § 20x zákona.
Cenová doložka
Mezi další z možných vedlejších ujednání při kupní smlouvě patří cenová doložka. V občanském zákoníku jsou jí věnovány § 2154 až 2156.
Ust. § 2154 Občanského zákoníku stanovuje, že „je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.“
Výhrada lepšího kupce
Uzavřením kupní smlouvy s výhradou nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí (auto, pračka, televize aj.) tři dny a u nemovitých věcí (pozemek, stavba aj.) jeden rok od uzavření smlouvy.
Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu. Celý článek
Přestavek
Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.
Prodloužení předběžného opatření (domácí násilí)
V jednom z předchozích článků jsme se zabývali institutem předběžného opatření proti domácímu násilí. Jelikož trvání předběžného opatření je soudem nařízeno na omezenou dobu 1 měsíce, existuje další možnost jak se i nadále bránit proti domácímu násilí, a to návrhem na prodloužení doby trvání předběžného opatření (viz ust. § 410-412 zákona č.l. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních). Takovýto návrh může podat pouze navrhovatel a soud může předběžné opatření prodloužit na dobu nezbytně nutnou. K projednání tohoto návrhu již soud nařídí jednání.
Smlouva o skladování
Smlouva o skladování
Úpravu této problematiky nalezneme v § 2 415 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. V prvotních ustanoveních nalezneme charakteristiku smlouvy o skladování, jež je vymezena jako akt, jímž se skladovatel zavazuje převzít věc k uskladnění (uložení+opatrování) a ukladatel je povinnen za toto skladování zaplatit odměnu,zda nazvanou jako skladné. Celý článek