Manželské majetkové právo je zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upraveno v ustanovení § 708 a násl., kdy společné jmění manželů je definováno jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. společné jmění manželů je pak dle občanského zákoníku děleno do třech režimů. Jedná se o režim zákonný, režim smluvený a režim založený rozhodnutím soudu.
O autorovi: Barbora Kubíčková
Články autora: BarboraKubickov:
Návrh na změnu úpravy poměrů k nezletilému dítěti
V případě, že rodiče nezletilého dítěte spolu již nefungují jako partneři či manželé a dospějí k závěru, že jejich společný partnerský či manželský život by měl být ukončen, je vždy nezbytné dohodnout se na výchově a výživě ke společnému nezletilému dítěti tak, aby to bylo co nejvíce v zájmu dítěte. Ačkoliv se předpokládá, že dohoda rodičů bude pro dítě tím nejvhodnějším, neboť rodiče své dítě znají nejlépe a měli by pro něj sami chtít pouze to nejlepší, jsou situace, kdy rodiče nejsou schopni se sami na poměrech k dítěti dohodnut a v takovém případě rozhoduje o poměrech k nezletilému dítěti soud. Ovšem i v případě uzavření dohody mezi rodiči, by vždy tato dohoda měla být soudem schválena. Pravomocné rozhodnutí soudu o poměrech k nezletilému dítěti je také předpokladem pro rozvod manželství, neboť dokud nebude o tomto pravomocně rozhodnuto, nemůže být manželství rodičů rozvedeno.
Návrh na schválení právního jednání soudem za osobu omezenou ve svépravnosti
Dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se člověk stává plně svéprávným, tedy způsobilým samostatně právně jednat, v okamžiku dovršení osmnáctého roku věku (mimo situace přiznání svéprávnosti před dovršením požadovaného věku soudem a uzavření manželství). Nicméně mohou nastat situace, kdy je nutné v zájmu osoby, které se to týká, tuto osobu omezit na svéprávnosti. Omezení svéprávnosti je závažným institutem, k němuž lze přistoupit pouze tehdy, pokud by osobě jinak hrozila závažná újma a nepostačí k zájmům osoby ukládání mírnějších a méně omezujících opatření.
Zástavní smlouva, propadná zástava
Zástava je institutem občanského práva hmotného, její úpravu bychom tedy nalezli v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), konkrétně pak v ustanovení §1312 a násl. o.z.
Darování nemovitosti mezi příbuznými
Darování nemovitosti mezi příbuznými není v dnešní době ničím výjimečným, především proto, že se jedná o nejlevnější způsob převodu vlastnického práva k nemovitosti. Náklady na převod vlastnického práva k nemovitosti při darování jsou ve srovnání s jinými způsoby převodu (např. koupě) tedy podstatně nižší.
Uzavírání smlouvy podle občanského zákoníku
Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) je účinný již více než čtyři roky, nicméně nejasnosti ohledně uzavírání smluv mohou v některých případech přetrvávat i nadále. V minulosti byla úprava smluv zakotvena jednak v občanském zákoníku, jednak v zákoníku obchodním. Od 1.1.2014 je však úprava smlouvy zakotvena pouze v občanském zákoníku, kdy toto sjednocení úpravy ze dvou právních předpisů do jednoho přineslo mnoho změn ve srovnání s úpravou předchozí.
Žádost o splátkový kalendář v exekučním řízení
Účelem exekučního řízení je co rychlé vymožení celé pohledávky oprávněného včetně příslušenství, ne vždy je však povinný schopný vymáhanou částku uhradit jednorázově ve stanovené lhůtě. Pro takové případy je zde možnost splátkového kalendáře.
Návrh na zrušení vyživovací povinnosti
Vyživovací povinnost rodičů k dítěti trvá po dobu, po kterou není dítě schopno samo se živit. Tento předpoklad je zakotven v občanském zákoníku, konkrétně v ustanovení § 911. Dle tohoto ustanovení tak není vyživovací povinnost omezena věkem dítěte, např. když studium dítěte neumožňuje zabezpečit veškeré jeho potřeby prací a v důsledku tohoto není dítě schopno se samo živit, vyživovací povinnost rodičů k dítěti tak trvá i bez ohledu na věk dítěte.