Dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se člověk stává plně svéprávným, tedy způsobilým samostatně právně jednat, v okamžiku dovršení osmnáctého roku věku (mimo situace přiznání svéprávnosti před dovršením požadovaného věku soudem a uzavření manželství). Nicméně mohou nastat situace, kdy je nutné v zájmu osoby, které se to týká, tuto osobu omezit na svéprávnosti. Omezení svéprávnosti je závažným institutem, k němuž lze přistoupit pouze tehdy, pokud by osobě jinak hrozila závažná újma a nepostačí k zájmům osoby ukládání mírnějších a méně omezujících opatření.
Nejnovější články na Vzory.cz
Více osob v bytu?
Jak řešit bydlení více osob v nájemním bytě? Je nutný souhlas?
Celý článek
Prohlídka nájemního bytu pronajímatelem?
Je nutný souhlas nájemce k prohlídce nájemního bytu?
Celý článek
Trvalé bydliště v nájemním bytě?
Je nutný souhlas pronajímatele s trvalým bydlištěm v nájemním bytě?
Celý článek
Pobyt zvířat v nájemním bytě?
Je nutný souhlas pronajímatele k pobytu zvířete v nájemním bytě?
Nájem, nebo podnájem?
Víte jaký je rozdíl mezi nájmem a podnájmem?
Uzavření soudního smíru
Návrh na uzavření soudního smíru je pro účastníky jedním z nejvýhodnějších řešení již zahájeného soudního sporu, a to jednak z toho důvodu, že si sami účastníci mohou modifikovat, jak se žalovaný zaváže k požadovanému plnění a dále i v tom směru, že mezi účastníky nedojde k dalšímu narušení vztahů a tito mohou dále mezi sebou jednat. Navržené řešení prostřednictvím soudního smíru podléhá schválení soudem, resp. smír sice účastníci uzavřou mezi sebou, ale vždy musí být soudem vydáno usnesení o schválení smíru.
Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody
Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).