Kategorie vzorů

Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody

Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).

Za těchto okolností je nezbytné doplnit, že článek vychází z předpokladu pravomocného uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody pro odsouzeného, kdy ani podání řádných opravných prostředků nevedlo k odstranění uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Autor již dříve upozornil, že trestní předpisy obecně konstruují povinnost odsouzeného do výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nastoupit. Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo i bez této lhůty, nebyla-li určena, předseda senátu nařídí tzv. dodání do výkonu trestu [§ 321 odst. 3 trestního řádu].

Za splnění podmínek, jejichž základní výklad je součástí tohoto článku, může být odsouzené osobě umožněn odklad výkonu trestu, a to prostřednictvím žádosti o odklad výkonu trestu podle § 322 a § 323 trestního řádu.

Důvody pro odklad výkonu trestu odnětí svobody jsou následující:

  1. Ohrožení života nebo zdraví odsouzeného. Výkon trestu v tomto případě ohrožuje život nebo zdraví odsouzeného, a proto je jeho neprodlený výkon nežádoucí. Špatný zdravotní stav musí vyplývat buď z lékařské zprávy o hospitalizaci odsouzeného v lůžkovém zdravotnickém zařízení, nebo může plynout i z jiných známých skutečností. V tomto případě se výkon trestu odkládá na potřebnou dobu [§ 322 odst. 1 trestního řádu].

Neshledá-li ovšem předseda senátu důvody pro odklad z těchto důvodů, vyzve odsouzeného, aby nejpozději při nástupu výkonu trestu odnětí svobody předložil zprávu o svém zdravotním stavu příslušné věznici. Zjistí-li věznice, že zdravotní stav odsouzeného mu neumožňuje podrobit se výkonu trestu odnětí svobody, podle povahy navrhne soudu jeho odklad nebo přerušení [§ 322 odst. 2 trestního řádu]. Zdravotní důvody odůvodňující odklad výkonu trestu lze shledat i po nástupu do výkonu trestu. Je na místě ovšem zdůraznit, že ačkoliv má subjektivně důvody za splněné, stále má povinnost se výkonu trestu podrobit a do věznice nastoupit.

  1. Těhotenství a mateřství novorozeného dítěte. Má-li se vykonat trest odnětí svobody na těhotné ženě nebo na matce novorozeného dítěte, předseda senátu má povinnost odložit výkon jejich trestu, a to na dobu jednoho roku po porodu dítěte [§ 322 odst. 3 trestního řádu].

O žádosti o odklad výkonu trestu, v níž se jako důvod uvádí ohrožení života (první důvod) nebo zdraví odsouzeného, těhotenství nebo mateřství (druhý důvod), se rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost jako řádný opravný prostředek, s níž je spojen odkladný účinek [§ 322 odst. 1 ve spojení s § 141 a násl. trestního řádu]. Do doby rozhodnutí stížnostního orgánu tak není odsouzená osoba povinna nastoupit do výkonu trestu.

  1. Důležité důvody pro odklad výkonu trestu. Kategorie důležitých důvodů je dalším předpokladem pro odklad výkonu trestu. Důležité důvody ovšem trestní řád nevyjmenovává, nicméně z trestní praxe vychází, že se může jednat například o vážný zdravotní stav člena rodiny, jenž odsouzenému v nástupu v řádném termínu brání; nesmí se jednat o zdravotní důvody samotného odsouzeného, jejichž řešení je obsaženo již v § 322 odst. 1 trestního řádu. Podle tohoto ustanovení lze žádat jen o odklad výkonu trestu, který nepřevyšuje jeden rok. Současně lze doplnit, že výkon trestu lze odložit na dobu maximálně tří měsíců [§ 323 odst. 1 trestního řádu].

Výjimka platí v případech, kdy by jednak mělo dojít k dalšímu odkladu výkonu trestu po již tříměsíčním odkladu, jednak k prvnímu odkladu na dobu delší než tři měsíce. K tomu dojde výjimečně za splnění tzv. zvlášť důležitých důvodů, že by výkon trestu mohl mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Trestní řád žádné příklady opět neuvádí. V těchto případech lze povolit odklad nejdéle na dobu šesti měsíců [§ 323 odst. 2 trestního řádu].

Povolený odklad jak z důležitých důvodů, tak ze zvlášť důležitých důvodů může předseda senátu odvolat, jestliže panuje obava, že odsouzený uprchne z České republiky nebo zneužívá-li povoleného odkladu [§ 323 odst. 3 trestního řádu].

K těmto rozhodnutím je nezbytné poznamenat, že proti usnesení o povolení odkladu z důležitých důvodů není stížnost přípustná. Z logiky věci v praxi zpravidla nepřichází v úvahu, že by se usnesení, jímž se odsouzenému vyhovuje, tento bránil proto, že by s ním nesouhlasil. V této souvislosti je ovšem důležitější skutečnost, že proti tomu odkladu podle § 323 odst. 1 trestního řádu nemůže podat stížnost ani státní zástupce. Státní zástupce může podat stížnost až proti odkladu ze zvlášť důležitých důvodů podle § 323 odst. 2 trestního řádu [§ 323 odst. 4 trestního řádu].

O všech žádostech o odklad výkonu trestu odnětí svobody je příslušný rozhodovat soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, neboť odklad trestu se považuje za související s výkonem trestu [§ 315 odst. 2 trestního řádu].

K tomuto článku je připojen vzor žádosti o odložení výkonu trestu odnětí svobody podle § 323 odst. 2 trestního řádu. Modelová situace umožňuje uvažovat o odkladu výkonu trestu za účelem péče o člena domácnosti trpícího vážným onemocněním, což lze považovat za zvlášť důležitý důvod odkladu.

 

V Praze dne 30. 1. 2019

 

Obvodní soud pro Prahu 3

Jagellonská 5

130 05 Praha 3

Ke sp. zn. 1 T 111/2017

 

Odsouzený:

Pavel Janek, nar. 23. 4. 1954

trvale pobytem K jezu 1, 130 00 Praha 3

 

Věc:    Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody ze zvlášť důležitých důvodů podle § 323 odst. 2 trestního řádu

 

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 10. 2018, č. j. 1 T 111/2017–94, jsem byl uznán vinným spácháním zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 2 let. Tento rozsudek byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2018, č. j. 2 To 222/2018–51, změněn tak, že se mi ukládá nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 12 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 21. 12. 2018.

Výzvou Obvodního soudu pro Prahu 3 k nastoupení trestu ze dne 7. 1. 2019, č. j. 1 T 111/2017–112, jsem byl vyzván k nastoupení do výkonu trestu ve Věznici Praha-Pankrác. Tato mi byla doručena dne 8. 1. 2019.

Mou manželku Marii Jankovou, nar. 18. 3. 1958, postihla dne 17. 1. 2019 mozková příhoda, která si vyžádala její hospitalizaci v nemocnici, nicméně byla dne 28. 1. 2019 propuštěna do domácího ošetřování. Vážný zdravotní stav mé manželky, u níž lékaři předpokládají dlouhodobější upoutání na lůžko asi v délce 6 měsíců, jí neumožňuje, aby si sama obstarala své věci a prováděla ani základní sebeobsluhu. Poskytování ošetřovací péče po celý den mi neumožňuje v současné době nastoupit výkon trestu odnětí svobody. Má manželka je v současné době imobilní a bez cizí pomoci se neobejde. Naše manželství je bezdětné a tíživá finanční situace nám neumožňuje, aby se péče o moji manželku ujala blízká osoba nebo placení poskytovatelé sociálních služeb.

Podle § 323 odst. 2 trestního řádu další odklad výkonu takového trestu nebo jeho odklad na dobu delší než tři měsíce může povolit předseda senátu, a to jen výjimečně ze zvlášť důležitých důvodů, zejména mohl-li by výkon trestu mít pro odsouzeného nebo jeho rodinu mimořádně těžké následky. Odklad lze však povolit nejdéle na dobu šesti měsíců ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí uvedené v § 321 odst. 1.

Z těchto důvodů mám za to, že na mé straně vznikly a doteď trvají zvlášť důležité důvody pro odklad mého výkonu trestu odnětí svobody, neboť by jeho výkon mohl mít pro mou rodinu mimořádně těžké následky.

Na základě těchto skutečností žádám Obvodní soud pro Prahu 3, aby vydal usnesení, že se povoluje odklad mého nástupu do výkonu trestu odnětí svobody podle § 323 odst. 2 trestního řádu do 30. 6. 2019.

 

Děkuji.

 

Pavel Janek

 

Přílohy:

  • výzva Obvodního soudu pro Prahu 3 k nastoupení trestu ze dne 7. 1. 2019, č. j. 1 T 111/2017–112
  • lékařská zpráva Marie Jankové ze dne 17. 1. 2019
  • propouštěcí lékařská zpráva Marie Jankové ze dne 28. 1. 2019

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 2x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.