Zápisem z prvního zasedání zakladatelů se potvrzuje, že se všichni členové (kteří se tímto dokumentem taktéž určí) shodli na obsahu stanov spolku tak, jak se přikládají k tomuto zápisu.
Níže uvedený dokument je potřeba opatřit úředně ověřeným podpisem.
K založení spolku je potřeba, aby se alespoň tři osoby shodli na obsahu stanov, dle kterých se bude činnost spolku řídit.
Souhlas s umístěním sídla se přikládá k návrhu na založení společnosti (spolku) a je nutné tento dokument opatři úředně ověřeným podpisem.
Informace potřebné k vyplnění nalezneme ve výpisu z katastru nemovitostí.
Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Takto nový občanský zákoník obecným způsobem vymezuje podmínky vlastnoruční závěti pořízenou soukromou listinou. V praxi se nejčastěji vyskytuje právě závěť psaná vlastnoručně rukou zůstavitele (toho, kdo závěť pořizuje). Výhodami vlastnoručně psané závěti jsou její jednoduchost a její pořízení je takřka bez jakýchkoliv nákladů. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Celý článek
Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována.Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.
Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Peticí se nesmí zasahovat do nezávislosti soudu. Peticemi se nesmí vyzývat k porušování základních práv a svobod zaručených Listinou. Takto pregnantně je právo petiční upraveno na ústavní úrovni, konkrétně v čl. 18 Listiny základních práv a svobod. Článek konkrentizuje zákon o právu petičním.
Návrh na projednání přestupku se podává v případě podezření ze spáchání tzv. návrhových přestupků. Zákon totiž rozlišuje přestupky, které budou projednány pouze na návrh (např. poškozeného), a ty, které musí být projednány z úřední povinnosti v situaci, kdy se o nich správní orgán dozví. Předmětem tohoto návrhu na projednání přestupku podle § 68 zákona o přestupcích je návrh na projednání návrhového přestupku, konkrétně pak ublížení na cti. Laická veřejnost často přestupek ublížení na cti mylně zaměňuje s přečinem pomluvy jako institutem trestního práva (§ 184 tr. zákoníku).
Fyzické a právnické osoby jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, pokud jde o stížnosti na průtahy v řízení nebo na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Stížností se nelze domáhat přezkumu postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti. Stěžovat si lze tedy pouze a jen na průtahy, nevhodné chování anebo narušování důstojnosti řízení. Stížnost může být podána v podstatě jakýmkoliv vhodným způsobem (písemně nebo ústně ), avšak nikdy nesmí být anonymní. Právní úpravu stížností nalezneme v zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, a to zejména v ust. §§ 164 až 174a tohoto zákona.