V trestním řízení vedeném podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), se konají tyto druhy jednání: hlavní líčení, vazební zasedání, veřejné zasedání a neveřejné zasedání.
Vzory jinak
Dohoda o skončení nájmu
Jednou z možností, jak může být ukončen nájem bytu je dohoda mezi pronajímatelem a nájemcem o skončení nájmu bytu. Prostřednictvím této dohody si mohou strany ujednat skončení nájmu bytu ke konkrétnímu datu.
Návrh na schválení právního jednání soudem za osobu omezenou ve svépravnosti
Dle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se člověk stává plně svéprávným, tedy způsobilým samostatně právně jednat, v okamžiku dovršení osmnáctého roku věku (mimo situace přiznání svéprávnosti před dovršením požadovaného věku soudem a uzavření manželství). Nicméně mohou nastat situace, kdy je nutné v zájmu osoby, které se to týká, tuto osobu omezit na svéprávnosti. Omezení svéprávnosti je závažným institutem, k němuž lze přistoupit pouze tehdy, pokud by osobě jinak hrozila závažná újma a nepostačí k zájmům osoby ukládání mírnějších a méně omezujících opatření.
Uzavření soudního smíru
Návrh na uzavření soudního smíru je pro účastníky jedním z nejvýhodnějších řešení již zahájeného soudního sporu, a to jednak z toho důvodu, že si sami účastníci mohou modifikovat, jak se žalovaný zaváže k požadovanému plnění a dále i v tom směru, že mezi účastníky nedojde k dalšímu narušení vztahů a tito mohou dále mezi sebou jednat. Navržené řešení prostřednictvím soudního smíru podléhá schválení soudem, resp. smír sice účastníci uzavřou mezi sebou, ale vždy musí být soudem vydáno usnesení o schválení smíru.
Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody
Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).
Žádost o přemístění do jiné věznice
Při zpracování této problematiky se vychází z předpokladu, že v předcházejícím trestním řízení byla prokázána vina a závažnost trestné činnosti odsouzeného pachatele do takové míry, že bylo podle soudu odůvodněno uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody i jeho následný výkon.
Žádost o propuštění obviněného z vazby spojená s návrhem na přijetí písemného slibu [§ 71a ve spojení s § 73 odst. 1 písm. b) trestního řádu]
Vazba je nejpřísnějším zajišťovacím opatřením, jenž slouží k zajištění osob. Další zajišťovací opatření mohou směřovat i proti věcem, nicméně jejich uplatňování je na vzetí obviněného do vazby nezávislé. Vazba je procesním institutem, jehož právní úprava se nachází v § 67 a násl. zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Ačkoliv laické veřejnosti může výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody splývat, jejich zaměňování není na místě.
Zástavní smlouva, propadná zástava
Zástava je institutem občanského práva hmotného, její úpravu bychom tedy nalezli v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), konkrétně pak v ustanovení §1312 a násl. o.z.