Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem je podávána dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZOSS), konkrétně dle ust. § 164 a násl. Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem může podat každá fyzická nebo právnická osoba a tato stížnost nesmí být účastníkovi na újmu v řízení. Stížnost před okresním soudem vyřizuje předseda okresního soudu (vyřízením stížnosti může předseda soudu pověřit místopředsedu), u kterého je řízení vedeno (jinak viz ust. § 167-171 ZOSS). Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu.
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Průtahy v soudním řízení
Pokud v řízení před soudem dochází k neodůvodněným průtahům, existuje několik možností, jak docílit nařízení jednání ve věci, které by vedlo ke skončení věci. Důležité je si uvědomit, že ve věci musí docházet k průtahům, tj. k nečinnosti soudce, který věc vyřizuje. Stížností tedy nemůžete urgovat soud, aby ve věci rozhodl, ale pouze aby ve věci činil úkony směřující ke skončení věci. Jsou řízení, která však zákonitě trvají déle, než například proces rozvodu manželství.
Výpověď smlouvy o stavebním spoření za nezletilého bez souhlasu soudu
Dne 6.4.2016 nabyla účinnosti novela zákona o stavebním spoření, která podstatným způsobem zjednodušuje postavení rodičů, kteří svým potomkům spoří na stavebním spoření a chtějí smlouvu vypovědět.
Do tohoto data byla povinnost rodičů při výpovědi smlouvy o stavebním spoření nezletilých dětí podat návrh soudu na schválení právního jednání za nezletilého. Celý článek
Návrh na schválení smlouvy o nápomoci
Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována. Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.
Smlouva o nápomoci musí být schválena soudem, a to za použití ust. § 32 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Pokud není smlouva vyhotovena v písemné podobě, musí účastníci projevit svou vůli před soudem, avšak její obsah musí být alespoň nastíněn v návrhu. Dnem schválení smlouvy soudem nabývá smlouva účinnosti.
Toto řízení lze zahájit pouze na návrh, přičemž takový návrh může podat i třetí osoba. Ke schválení smlouvy o nápomoci je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má bydliště podporovaný. Účastníky řízení jsou navrhovatel a ti, vůči nimž návrh směřuje. V tomto typu řízení má podporovaný plnou procesní způsobilost, i když byl zčásti omezen na svéprávnosti ( může mu však být ustanoven procesní opatrovník).
pozn.: vzor smlouvy o nápomoci viz:
Závěť vlastnoruční pořízená soukromou listinou – jediný dědic
Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Takto nový občanský zákoník obecným způsobem vymezuje podmínky vlastnoruční závěti pořízenou soukromou listinou. V praxi se nejčastěji vyskytuje právě závěť psaná vlastnoručně rukou zůstavitele (toho, kdo závěť pořizuje). Výhodami vlastnoručně psané závěti jsou její jednoduchost a její pořízení je takřka bez jakýchkoliv nákladů. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Celý článek
Běžná správa společné věci
Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové situace, kdy věc není ve výlučném vlastnictví jediné osoby. Stav, v rámci něhož náleží „vlastnické právo k věci společně,“ se nazývá spoluvlastnictvím. Obecně má každý spoluvlastník právo k celé věci, přičemž zákon normuje o tom, že právo spoluvlastníka ke společné věci není neomezené, ale jeho limity jsou dány právy dalších spoluvlastníků (§ 1115 odst. 1, § 1117 o. z.).
Smlouva o nápomoci
Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována.Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.
Nová úprava mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR)
Právní řád poskytl pro řešení sporů mezi spotřebitelem a podnikatelem další alternativní nástroj pro řešení sporů spotřebitelského charakteru. Řízení se též označuje ADR. Mnohdy totiž končí spotřebitelské spory u soudu, přičemž soudní cesta je obecně vnímána jako pomalý a zdlouhavý způsob, jak se domoci svých práv. Dalším možným řešením je rozhodčí řízení. To je obecně rychlý, ovšem nákladný postup. Zákonodárce mohl být při schvalování předmětné novely veden i motivem možného částečného snížení nápadu na soudy. Příslušný zákon č. 378/2015 Sb., novelizující zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a další související zákony, nabyl účinnosti 1. února 2016. Zdrojem informací o problematice jsou i Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (dále jen „Pravidla“) vydaná Českou obchodní inspekcí na základě zákonného zmocnění § 20x zákona.