Kategorie vzorů

O autorovi: redakce

O autorovi:
Externí odkaz
http://www.vzory.cz

Články autora: redakce:

    Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jiné osoby

    V tomto článku se budeme věnovat opět nezletilým dětem a péči o ně. Dnešním tématem je svěření dítěte do péče jiné osoby dle § 953 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto paragrafu je uvedeno, že pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu se zájmy dítěte. Pokud se nezletilé dítě ocitne v takové situaci, může jej soud svěřit do péče jak osoby blízké, tak i osobě jiné, když osoba blízká má vždy přednost, navíc tato osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít na území ČR bydliště a souhlasit s takovým svěřením. Před tím, než soud rozhodne v této věci, prošetří si všechny okolnosti prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí, zejména prošetří poměry v rodině osoby, jíž má být nezletilé dítě svěřeno a zda jsou v rodinné domácnosti této osoby podmínky pro výchovu nezletilého dítěte a tento i zjistí přímo dotazem u nezletilého, zda s tímto souhlasí, ovšem takovýto souhlas je zjišťován s ohledem na rozumovou a volní vyspělost nezletilého dítěte.

    Ve svém rozhodnutí soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby a jinak se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují pěstounskou péči. Pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, má tato osoba nárok, pokud je to možné, požadovat po rodičích dítěte výživné, případně jej stanoví přímo soud ve svém rozhodnutí o svěření do péče jiné osoby.

    U těchto řízení je důležité si uvědomit, že zde soud nepostupuje jako v klasickém civilním řízení, ale postupuje dle zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a zde je výrazná změna, že se místní příslušnost soudu řídí obecným soudem nezletilého ( tedy dle bydliště nezletilého). Navíc toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků, takže navrhovatel neplatí žádný soudní poplatek.

    Celý článek

    Návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilou

    Jistě každý z nás se přímo či nepřímo ve svém okolí setkal se situací, kdy vztahy mezi rodiči dětí jsou tak narušené, že si rodiče dělají naschvály a to prostřednictvím svých dětí a dokonce se může i stát, že jeden z rodičů znemožňuje styk s dětmi jak druhému rodiči, tak i prarodičům. Pokud mají prarodiče s vnoučaty blízký vztah, mohou toto odloučení prožívat téměř stejně jako rodiče. I na takové situace myslí nový občanský zákoník, který nám v § 927 upravuje vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami a prarodiče se tedy mohou domáhat soudní úpravy styku s vnoučetem.

    Dle § 927 zákona č. 89/20125 Sb., občanský zákoník platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.

    Celý článek

    Žaloba o určení, že věc je součástí SJM

    Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.

    V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.

    V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek)  v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.

    Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.

    Celý článek

    Návrh na zrušení vyživovací povinnosti

    Pokud je dítě již schopno živit se samo, lze soudu podat návrh na zrušení vyživovací povinnost § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ale protože tato byla upravena soudním rozhodnutím, není vhodné jen tak přestat platit výživné, ale právě až na základě rozhodnutí soudu o zrušení vyživovací povinnosti. Celý článek

    Předběžné opatření ve věci výživného

    Předběžné opatření je rozhodnutí soudu, kterým se zatímně upravují vztahy, práva a povinnosti, a to do té doby, než o nich bude rozhodnuto pravomocným rozhodnutím ve věci samé viz. § 74 a násl. zák. č. 99/1963, Občanského soudního řádu ( dále jen o.s.ř.) .

    U předběžných opatření je výhodou, že řeší situaci v podstatě hned, nemusíte čekat roky, než soud tuto danou situaci vyřeší, ale je řešena ihned, resp. tento typ předběžného opatření musí soud vyřešit ve lhůtě do 7 dnů od podání návrhu ( § 75c odst. 2 o.s.ř.).

    V usnesení soud případně i určí lhůtu k podání návrhu na zahájení řízení, a to z toho důvodu, že předběžné opatření řeší situaci účastníků pouze dočasně a pokud ten, komu byla uložena povinnost podat návrh ve věci samé, toto neučiní, zaniká spolu s uplynutím této lhůty i předběžné opatření.

    Celý článek

    Výklad Nejvyššího soudu k ustanovení občaského zákoníku

    Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., umožňuje, aby jedna ze stran byla v ujednaném rozsahu zastupována jinou osobou. Osobu, která je zastupována, nazýváme zmocnitel. Osoba, která zastupuje, je nazývána zmocněncem. Plná moc by měla být udělována v písemné formě a stanoví-li tak právní předpis, tak s úředně ověřenými podpisy. Celý článek

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.