Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Vzory
Cenová doložka
Mezi další z možných vedlejších ujednání při kupní smlouvě patří cenová doložka. V občanském zákoníku jsou jí věnovány § 2154 až 2156.
Ust. § 2154 Občanského zákoníku stanovuje, že „je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.“
Výhrada lepšího kupce
Uzavřením kupní smlouvy s výhradou nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí (auto, pračka, televize aj.) tři dny a u nemovitých věcí (pozemek, stavba aj.) jeden rok od uzavření smlouvy.
Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu. Celý článek
Přestavek
Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.
Prodloužení předběžného opatření (domácí násilí)
V jednom z předchozích článků jsme se zabývali institutem předběžného opatření proti domácímu násilí. Jelikož trvání předběžného opatření je soudem nařízeno na omezenou dobu 1 měsíce, existuje další možnost jak se i nadále bránit proti domácímu násilí, a to návrhem na prodloužení doby trvání předběžného opatření (viz ust. § 410-412 zákona č.l. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních). Takovýto návrh může podat pouze navrhovatel a soud může předběžné opatření prodloužit na dobu nezbytně nutnou. K projednání tohoto návrhu již soud nařídí jednání.
Smlouva o skladování
Smlouva o skladování
Úpravu této problematiky nalezneme v § 2 415 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. V prvotních ustanoveních nalezneme charakteristiku smlouvy o skladování, jež je vymezena jako akt, jímž se skladovatel zavazuje převzít věc k uskladnění (uložení+opatrování) a ukladatel je povinnen za toto skladování zaplatit odměnu,zda nazvanou jako skladné. Celý článek
Zrušení předběžného opatření (domácí násilí)
Pokud je vydáno soudem předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ust. § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., zákon a zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.) lze jej také na návrh zrušit dle ust. § 414 z.ř.s., pokud dojde k napravení takto narušených vztahů účastníků nebo pokud se již např. manžel z obydlí odstěhoval. K projednání takového návrhu bude opět nařízeno soudem jednání.
Pokud by byl ovšem tento návrh zamítnut, může být opět podán až po uplynutí 3 měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí (ust. § 414 odst. 3 z.ř.s.).
Protokol o předání a převzetí bytu
Typickou přílohou smlouvy, či její nedílná součást, o nájmu bytu je tzv. protokol o předání a převzetí bytu, ve kterém si nájemce a pronajímatel postaví na jisto stav a příslušenství bytu v okamžiku jeho předání.