Institut správce společné věci upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 1134 a násl. Podle občanského zákoníku platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Na významných záležitostech se musí shodnout dvě třetiny.
Vzory
Závěť vlastnoruční pořízená soukromou listinou – jediný dědic
Kdo chce pořizovat v písemné formě beze svědků, napíše celou závěť vlastní rukou a vlastní rukou ji podepíše. Takto nový občanský zákoník obecným způsobem vymezuje podmínky vlastnoruční závěti pořízenou soukromou listinou. V praxi se nejčastěji vyskytuje právě závěť psaná vlastnoručně rukou zůstavitele (toho, kdo závěť pořizuje). Výhodami vlastnoručně psané závěti jsou její jednoduchost a její pořízení je takřka bez jakýchkoliv nákladů. Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Celý článek
Běžná správa společné věci
Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové situace, kdy věc není ve výlučném vlastnictví jediné osoby. Stav, v rámci něhož náleží „vlastnické právo k věci společně,“ se nazývá spoluvlastnictvím. Obecně má každý spoluvlastník právo k celé věci, přičemž zákon normuje o tom, že právo spoluvlastníka ke společné věci není neomezené, ale jeho limity jsou dány právy dalších spoluvlastníků (§ 1115 odst. 1, § 1117 o. z.).
Spoluvlastnictví – úvod do problematiky
Pojem spoluvlastnictví najdeme upraven v § 1 115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., kde se nachází i definice tohoto pojmu, když je spoluvlastnictví charakterizováno jako vlastnické právo dvou a více osob (=spoluvlastníků) ke společné věci. Vzhledem k tomu, že hovoříme o věci, jako celku, považují se i spoluvlastníci za jeden celek, tedy za jedinou osobu a taktéž i s věcí nakládají. Každý ze spoluvlastníků má své právo k celé věci, které je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků.
Žaloba na zaplacení dlužného nájemného
Pronajímáte byt či dům a nájemce Vám neplatí nájemné? Jestliže se s nájemcem nedokážete dohodnout na řešení, tak tím nejkrajnějším řešením je žaloba, jejíž vzor najdete níže. Tato úprava je podle nového občanského zákoníku, tj. zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně § 2217 a 2218.
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Smlouva o nápomoci
Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována.Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.
Smlouva o zřízení služebnosti bytu
Pojem služebnost a její úpravu nalezneme v ustanoveních § 1257 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o věcné právo, jímž může být zatížena věc a to takovým způsobem, kdy je postižen vlastník věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet.