Pojem spoluvlastnictví najdeme upraven v § 1 115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., kde se nachází i definice tohoto pojmu, když je spoluvlastnictví charakterizováno jako vlastnické právo dvou a více osob (=spoluvlastníků) ke společné věci. Vzhledem k tomu, že hovoříme o věci, jako celku, považují se i spoluvlastníci za jeden celek, tedy za jedinou osobu a taktéž i s věcí nakládají. Každý ze spoluvlastníků má své právo k celé věci, které je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků.
Občanské právo
Žaloba na zaplacení dlužného nájemného
Pronajímáte byt či dům a nájemce Vám neplatí nájemné? Jestliže se s nájemcem nedokážete dohodnout na řešení, tak tím nejkrajnějším řešením je žaloba, jejíž vzor najdete níže. Tato úprava je podle nového občanského zákoníku, tj. zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně § 2217 a 2218.
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Smlouva o zřízení služebnosti bytu
Pojem služebnost a její úpravu nalezneme v ustanoveních § 1257 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o věcné právo, jímž může být zatížena věc a to takovým způsobem, kdy je postižen vlastník věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet.
Žádost o odstranění osobních údajů z databáze
Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Cenová doložka
Mezi další z možných vedlejších ujednání při kupní smlouvě patří cenová doložka. V občanském zákoníku jsou jí věnovány § 2154 až 2156.
Ust. § 2154 Občanského zákoníku stanovuje, že „je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.“
Výhrada lepšího kupce
Uzavřením kupní smlouvy s výhradou nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí (auto, pračka, televize aj.) tři dny a u nemovitých věcí (pozemek, stavba aj.) jeden rok od uzavření smlouvy.
Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu. Celý článek
Přestavek
Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.