Uzavřením kupní smlouvy s výhradou nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí (auto, pračka, televize aj.) tři dny a u nemovitých věcí (pozemek, stavba aj.) jeden rok od uzavření smlouvy.
Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu. Celý článek
Přestavek je institut občanského práva, jehož úpravu bychom nalezli v § 1087 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zjednodušeně řečeno tento institut umožňuje staviteli určité stavby, aby získal vlastnictví k neoprávněně zastavěnému pozemku. Na první pohled se může zdát, že toto ustanovení je v praxi jednoduše zneužitelné, ale není tomu tak. Abychom mohli hovořit o přestavku, musí být naplněno hned několik podmínek.
Smlouva o skladování
Úpravu této problematiky nalezneme v § 2 415 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. V prvotních ustanoveních nalezneme charakteristiku smlouvy o skladování, jež je vymezena jako akt, jímž se skladovatel zavazuje převzít věc k uskladnění (uložení+opatrování) a ukladatel je povinnen za toto skladování zaplatit odměnu,zda nazvanou jako skladné. Celý článek
Typickou přílohou smlouvy, či její nedílná součást, o nájmu bytu je tzv. protokol o předání a převzetí bytu, ve kterém si nájemce a pronajímatel postaví na jisto stav a příslušenství bytu v okamžiku jeho předání.
Přijímá-li věřitel plnění, vydá dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). V kvitanci, jako čistě soukromoprávní listiny, vyznačí jméno dlužníka i věřitele, předmět plnění a místo a čas, kde a kdy byl dluh splněn. Je-li kvitance vydána na jistinu, má se za to, že bylo vyrovnáno také příslušenství pohledávky.
Kdo se od rodičů může stěhovat rovnou do vlastního bydlení, je šťastlivec. Ti ostatní hledají jiný způsob, a to nejčastěji prostřednictvím nájemního bytu. Takový byt by měl být způsobilý k nastěhování a obývání, tzn., že je splněno vše, co bylo ujednáno v nájemní smlouvě. Není-li ujednáno nic, tak by měl být čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý a také by mělo být zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisejících.
Ujednají-li si strany, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného, ruší se závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila.
Problematika užívání sousedního pozemku je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. („dále jen OZ“) a to konkrétně v oblasti omezení vlastnického práva, tedy počínaje § 1013 OZ a následujících. Jedná se o strukturovaně vymezené situace, kdy je zapotřebí strpět počínání vlastníka pozemku vůči sousedovi. Zákon jasně stanoví, pro které situace je možné toto strpění požadovat.