Pojem spoluvlastnictví najdeme upraven v § 1 115 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., kde se nachází i definice tohoto pojmu, když je spoluvlastnictví charakterizováno jako vlastnické právo dvou a více osob (=spoluvlastníků) ke společné věci. Vzhledem k tomu, že hovoříme o věci, jako celku, považují se i spoluvlastníci za jeden celek, tedy za jedinou osobu a taktéž i s věcí nakládají. Každý ze spoluvlastníků má své právo k celé věci, které je omezeno stejným právem ostatních spoluvlastníků.
Nejnovější články na Vzory.cz
Žaloba na zaplacení dlužného nájemného
Pronajímáte byt či dům a nájemce Vám neplatí nájemné? Jestliže se s nájemcem nedokážete dohodnout na řešení, tak tím nejkrajnějším řešením je žaloba, jejíž vzor najdete níže. Tato úprava je podle nového občanského zákoníku, tj. zákon č. 89/2012 Sb., konkrétně § 2217 a 2218.
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Smlouva o nápomoci
Smlouva o nápomoci je nový institut, který do našeho právního řádu přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), a to v § 45 a násl. Smluvními stranami jsou podpůrce, tedy ten kdo nápomoc poskytuje a podporovaný, tedy ten, komu je nápomoc poskytována.Uzavření takové smlouvy přichází v úvahu v situaci, kdy člověk potřebuje při rozhodování nápomoc, protože mu v tom působí obtíže duševní porucha, avšak tato osoba nemusí být omezena na svéprávnosti, přičemž podpůrců může být i více.
Smlouva o zřízení služebnosti bytu
Pojem služebnost a její úpravu nalezneme v ustanoveních § 1257 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Jedná se o věcné právo, jímž může být zatížena věc a to takovým způsobem, kdy je postižen vlastník věci způsobem, že musí ve prospěch jiného něco strpět či se něčeho zdržet.
Žádost o odstranění osobních údajů z databáze
Zpracování osobních údajů v různých evidencích a databázích je běžnou součástí dnešního života. Kolikrát sami ani nevíme, že jsou naše osobní údaje někde evidovány. Nejčastěji se jedná o případy, kdy jsou osobní údaje zpracovávány v různých databázích za účelem nabízení výrobků, zboží a služeb. Takové zpracovávání osobních údajů je většinou v souladu se zákonem, ale pokud si spotřebitel nepřeje, aby jeho osobní údaje byly takto evidovány, stačí, když obchodníkovi písemně sdělí svůj nesouhlas s tímto zpracováváním a evidováním jeho osobních údajů a ten je povinen je dle § 5 odst. 5 zák. č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, odstranit ze své databáze. Pokud se tak ani přes písemnou žádost nestane, spotřebitel je oprávněn obrátit se na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Nová úprava mimosoudního řešení spotřebitelského sporu (ADR)
Právní řád poskytl pro řešení sporů mezi spotřebitelem a podnikatelem další alternativní nástroj pro řešení sporů spotřebitelského charakteru. Řízení se též označuje ADR. Mnohdy totiž končí spotřebitelské spory u soudu, přičemž soudní cesta je obecně vnímána jako pomalý a zdlouhavý způsob, jak se domoci svých práv. Dalším možným řešením je rozhodčí řízení. To je obecně rychlý, ovšem nákladný postup. Zákonodárce mohl být při schvalování předmětné novely veden i motivem možného částečného snížení nápadu na soudy. Příslušný zákon č. 378/2015 Sb., novelizující zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, a další související zákony, nabyl účinnosti 1. února 2016. Zdrojem informací o problematice jsou i Pravidla pro postup při Mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (dále jen „Pravidla“) vydaná Českou obchodní inspekcí na základě zákonného zmocnění § 20x zákona.
Cenová doložka
Mezi další z možných vedlejších ujednání při kupní smlouvě patří cenová doložka. V občanském zákoníku jsou jí věnovány § 2154 až 2156.
Ust. § 2154 Občanského zákoníku stanovuje, že „je-li ujednána cenová doložka, upraví se kupní cena věci dodatečně s přihlédnutím k výrobním nákladům. Neurčí-li se, které náklady jsou rozhodné, mění se kupní cena v poměru k cenovým změnám hlavních surovin potřebných k vyrobení věci.“