Nový občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.,) používá pojem spolek jako označení pro soukromoprávní civilní korporace obecného zájmového typu. Právní úprava opouští označení „občanské sdružení“ a nahrazuje ji tradičním označením spolek. Dnešním tématem je tedy spolek, respektive jeho stanovy. Platí, že alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.
Vzory jinak
Žaloba o náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu
Je možné uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí, kde se strany zaváží v budoucnosti uzavřít další smlouvu. § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., nebo-li nového občanského zákoníku (dále „občanský zákoník“) nám doslova říká, že „smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.“
Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Pokud jej zavázaná strana neuzavře, poruší tím smluvní povinnost dle § 2913 občanského zákoníku a její povinností je nahradit škodu z toho vzniklou oprávněné straně. Níže tedy naleznete vzor žaloby prostřednictvím které se lze obrátit na soud a požadovat náhradu škody způsobené porušením závazku uzavřít smlouvu.
Žaloba o určení, že věc je součástí SJM
Společné jmění manželů máme definováno v § 708 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku jako to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů. V českém právním řádu máme tří režimy společného jmění manželů, a to 1) zákonný režim, 2) smluvený režim a 3) režim založený rozhodnutím soudu.
V dnešním článku se budeme věnovat problematice, pokud se manželé, či bývalí manželé, nemohou dohodnout, zda něco do společného jmění manželů patří či nikoliv.
V § 709 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je uvedeno, co do společného jmění manželů z hlediska aktiv (tj. majetek) v zákonném režimu patří a jsou zde i taxativně uvedeny i výjimky věcí, které do toho nespadají, jako například věci osobní potřeby jednoho z manželů nebo dary či dědictví aj.
Pokud se tedy manželé či bývalí manželé v tomto ohledu nemohou dohodnout, je zde možnost podat žalobu k soudu, který rozhodne o tom, zda věc patří do společného jmění manželů či nikoliv.
Dohoda o narovnání
Dohoda o narovnání je institutem, který umožňuje úpravu (tedy právě „narovnání“) sporných či nejasných práv mezi jejími účastníky. V souvislosti s nově užitým názvem tohoto institutu by bylo vhodné vymezit pojem narovnání jako jeden ze způsobů změny v obsahu závazku. Pokud mezi smluvními stranami spor není, ale přesto chtějí uzavřít nový závazek, potom by měly uzavřít dohodu o změně obsahu závazku. Podstatou je právě spor mezi stranami.
Problémy s dědickým řízením
Dotaz: Můj otec zemřel v roce 1987 a zanechal po sobě 4 děti ze dvou manželství (A+B – z prvního manželství, C+D z druhého manželství. V té době byl již rozvedený a majetkově vypořádaný z obou manželství. Mě (D) bylo tehdy 5let a dědictví za mě tehdy přijal kolizní opatrovník, protože moje matka (druhá manželka mého otce) byla z dědického řízení vyloučena na základě nepravdivé informace, že je manželkou mého otce. /viz níže/ Celý článek
Výpověď pracovního poměru ze strany zaměstnavatele pro neuspokojivé pracovní výsledky
Zaměstnanec může plnit řádně své povinnosti z pracovního poměru, jen jestliže splňuje všechny předpoklady a požadavky na řádný výkon práce. Požadavky na řádný výkon práce vymezuje zaměstnavatel. Celý článek
Informace o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru
Povinnost informovat zaměstnance o právech a povinnostech vzniká v případech, kdy tyto informace neobsahuje samotná pracovní smlouva. Dle § 37 z. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) je zaměstnavatel povinen tyto informace zaměstnanci sdělit do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru.
Celý článek
Výpověď z pracovního poměru pro hrubé porušení kázně
Zaměříme-li se na problematiku výpovědi dané zaměstnavatelem, je nutností pohlédnout do § 52, který podává taxativní výčet důvodů, pro které může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď. Celý článek