Návrh na uzavření soudního smíru je pro účastníky jedním z nejvýhodnějších řešení již zahájeného soudního sporu, a to jednak z toho důvodu, že si sami účastníci mohou modifikovat, jak se žalovaný zaváže k požadovanému plnění a dále i v tom směru, že mezi účastníky nedojde k dalšímu narušení vztahů a tito mohou dále mezi sebou jednat. Navržené řešení prostřednictvím soudního smíru podléhá schválení soudem, resp. smír sice účastníci uzavřou mezi sebou, ale vždy musí být soudem vydáno usnesení o schválení smíru.
Polopatě
Žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody
Téma dnešního článku našlo svou inspiraci v jednom z předchozích vzorů, resp. ke vzoru připojených poznámek. Autor totiž v článku nazvaném Jak se připravit na nástup trestu? uvedl, že určitým mezičlánkem v procesním postupu ve vykonávacím řízení mezi nástupem trestu a dodáním do výkonu trestu může být odklad výkonu trestu. I zde je základní právní úpravou zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“).
Žádost o přemístění do jiné věznice
Při zpracování této problematiky se vychází z předpokladu, že v předcházejícím trestním řízení byla prokázána vina a závažnost trestné činnosti odsouzeného pachatele do takové míry, že bylo podle soudu odůvodněno uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody i jeho následný výkon.
Zcizit, nebo odicizit?
Obě slově se v běžné mluvě často používají, bohužel ovšem často také nesprávně.
Jaký je tedy rozdíl mezi slovem zcizit a odcizit?
Žádost o splátkový kalendář
Není-li dlužník schopen uhradit svůj existující dluh řádně a včas, má v zásadě několik možností, z nichž ta nejhorší je, že svůj dluh (svoje dluhy) nebude řešit. Jednou z možností, kterou lze využít, pokud svůj dluh nejste schopni splácet řádně a včas uhradit, je domluvit se s věřitelem (lze modifikovaně i s exekutorem) na úhradě dluhu v pravidelných splátkách.
Žádost o zahlazení odsouzení [§ 363 a násl. trestního řádu ve spojení s § 105 a násl. trestního zákoníku]
Odsouzení soudy České republiky a v některých případech i cizozemskými soudy se za podmínek stanovených zákonem č. 269/1994 Sb., zákon o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, eviduje v Rejstříku trestů. Součástí evidence Rejstříku trestů jsou kromě jiných procesních způsobů skončení trestních věcí i informace o odsouzení osob.
Předkupní právo a jak ho využít
Zpočátku je vhodné říci, že předkupní právo vystupuje nejčastěji jako vedlejší ujednání kupní smlouvy s tím, že skrze tento institut dochází k jakémusi zachování moci nad dalším osudem věci, s níž je spojeno. V historickém výkladu lze nalézt mnoho teorií a pohnutek pojících se s předkupním právem, přičemž významnou je pohnutka obranná, kdy oprávněný chce zamezit nabytí věci třetí osobou nebo jejímu využití k nechtěnému účelu. Druhou velmi častou pohnutkou je pohnutka směřující k nabytí věci, kdy je pozornost soustředěna pouze a jen na získání předmětné věci.
Bezplatná právní pomoc poskytovaná Českou advokátní komorou
Bezplatná právní pomoc je upravena v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „ZoA“) konkrétně v ust. § 18 – 18d. V souladu s tímto zákonem je možné bezplatnou právní pomoc dělit na
- krátkodobou ( ust. § 18a ZoA),
- bezplatnou právní pomoc cizincům, kteří jsou umístěni v zařízení pro zajištění cizinců ( ust. § 18b ZoA) a
- bezplatnou právní pomoc pro právní služby ( ust. § 18c ZoA)
O přidělení bezplatné právní pomoci rozhoduje Česká advokátní komora (dále jen „ČAK“).