Již dlouhou dobu se v médiích diskutuje o novém zákonu o realitním zprostředkování. Tento zákon (zákon č. 39/2020 Sb.) vstoupil v účinnost počátkem minulého týdne. My Vám v několika příspěvcích, které budeme postupně zveřejňovat v následujících dnech, přineseme přehledný výčet změn, které tento zákon zavádí, jakož i jejich praktický dopad na činnost realitních zprostředkovatelů.
Polopatě
Plnění dluhu za jiného
Dlužník a věřitel jsou dvě osoby od sebe odlišné, které spojuje závazkový vztah, obvykle založený smlouvou. Dlužník je tak povinen plnit věřiteli nějaké plnění, například plnění peněžité. Závazkový vztah mezi dlužníkem a věřitel je postaven tedy na pravidlu, že dlužník plní do rukou věřitele. Nemusí tomu však být vždy, jednou z výjimek je možnost splnění závazku (například peněžitého) jinou osobou, než dlužníkem.
Celý článek
Základní povinnosti dlužníka po schválení oddlužení
Proces oddlužení umožňuje dlužníkům nový životní „restart“ v tom smyslu, že když si budou dlužníci řádně plnit své povinnosti a splní veškeré předpoklady pro oddlužení, mohou začít znovu a bez dluhů, jaké jsou však základní povinnosti dlužníka po schválení oddlužení?
Kritéria pro rozhodování o úpravě výchovných poměrů k nezletilým dětem podle Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky se věnuje problematice rodinného práva ve svých nálezem poměrně často. Jedním z klíčových otázek jsou kritéria, podle kterých se rozhoduje o úpravě výchovných poměrů k nezletilým dětem, jaká to však jsou?
Návrh na změnu úpravy poměrů k nezletilému dítěti
V případě, že rodiče nezletilého dítěte spolu již nefungují jako partneři či manželé a dospějí k závěru, že jejich společný partnerský či manželský život by měl být ukončen, je vždy nezbytné dohodnout se na výchově a výživě ke společnému nezletilému dítěti tak, aby to bylo co nejvíce v zájmu dítěte. Ačkoliv se předpokládá, že dohoda rodičů bude pro dítě tím nejvhodnějším, neboť rodiče své dítě znají nejlépe a měli by pro něj sami chtít pouze to nejlepší, jsou situace, kdy rodiče nejsou schopni se sami na poměrech k dítěti dohodnut a v takovém případě rozhoduje o poměrech k nezletilému dítěti soud. Ovšem i v případě uzavření dohody mezi rodiči, by vždy tato dohoda měla být soudem schválena. Pravomocné rozhodnutí soudu o poměrech k nezletilému dítěti je také předpokladem pro rozvod manželství, neboť dokud nebude o tomto pravomocně rozhodnuto, nemůže být manželství rodičů rozvedeno.
Výpověď plné moci
Právním základem výpovědi plné moci vyplývá z ust. § 448 a § 449 Občanského zákoníku, podle kterých zemře-li zmocnitel nebo vypoví-li zmocněnec zmocnění, učiní zmocněnec ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu. Jeho právní jednání má tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo, neodporuje-li tomu, co nařídil ještě zmocnitel nebo jeho právní nástupce.Zmocněnec vydá bez zbytečného odkladu po zániku zmocnění vše, co mu zmocnitel propůjčil, popřípadě co pro zmocnitele získal. Zemřel-li zmocněnec, má vůči zmocniteli tuto povinnost každý, kdo má tyto věci u sebe.
Nahrazení projevu vůle manžela (§ 714 OZ)
Zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve své části druhé upravuje rodinné právo, do kterého náleží i úprava manželství a manželského majetkového práva. Manželské majetkové právo může být upraveno různými režimy (zákonný režim, smluvený režim, režim založený na rozhodnutí soudu, režim oddělených jmění). V případě zákonného režimu pak oba manželé součásti jejich společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají a hospodaří s nimi, případně se manželé mohou dohodnout a výše uvedené bude vykonávat jeden z manželů. V zákonném režimu náleží oběma manželům práva a povinnosti, která jsou spojená s jejich společným jměním, společně a nerozdílně. Stejně tak jsou oba manželé zavázáni a oprávněni z právních jednání, která se týkají společného jmění manželů, společně a nerozdílně.
Povinnost podat insolvenční návrh
Přestože je insolvenční právo postaveno primárně na zásadě dispoziční, insolvenční zákon zakotvuje pro některé osoby povinnost podat v případě úpadku na sebe insolvenční návrh. Tato výjimka z dispoziční zásady vychází z toho faktu, že úpadek je v případě těchto osob považován za protiprávní (nezákonný) stav, v rámci kterého je možné dovozovat i odpovědnost osob za nepodaný insolvenční návrh, ale i za návrh, který byl podán opožděně.