Uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody se ve vztahu k odsouzené osobě pojí s výrazným zásahem do její osobní svobody, svobody pohybu a svobody pobytu, případně i s dalšími ústavně zaručenými právy. Již na začátku je ovšem nezbytné dodat, že v drtivé většině případů k tomu dochází na základě zákonných rozhodnutí příslušných soudů a často po uplatnění a náležitém vyřízení četných řádných i mimořádných opravných prostředků a dalších procesních – zejména pak podle zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“) – nebo tzv. mimoprocesních nástrojů obhajoby podle příslušných právních předpisů.
O autorovi: redakce
- O autorovi:
- Externí odkaz
- http://www.vzory.cz
Články autora: redakce:
Návrh na schválení soudního smíru (dle ust. § 67 o.s.ř.)
Návrh na schválení soudního smíru dle ust. § 67 o. s. ř. je jednou z možností jak předejít vleklému sporu mezi účastníky. Účastníci mají možnost sami uzavřít smír a jeho schválení pak navrhnout soudu, aniž by probíhalo klasické soudní řízení a věřitel pak má vykonatelný titul, na jehož základě může zahájit vykonávací řízení, pokud by podmínky toho smíru nebyly ze strany povinného plněny.
Jak ochránit své věci, když přijde exekutor na tzv. mobiliární exekuci?
Mobiliární exekuce je sousloví, které ovšem není právní pojmem, neboť právní řád jej nedefinuje. Z tohoto důvodu se pak čtenář může setkat s několika definicemi. V jednom případě spočívajícím spíše v obecném vymezení se můžeme s pojmem mobiliární exekuce setkat v případě, kdy směřuje k postihu movitých věcí povinné osoby. Vnímáme-li mobiliární exekuci spíše jako souhrn určitých právních jednání na konkrétním místě, lze mobiliární exekuci vymezit jako soupis movitých věcí v určitém místě, v němž se povinná osoba zpravidla zdržuje.
Návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání
Rozsudek pro zmeškání je jedním z rozhodnutí, které může soud vydat. Jedná se o zjednodušený procesní postup, který je upraven v ust. § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).
Žaloba na neplatnost výpovědi z pracovního poměru
Zatímco zaměstnanec není při dávání výpovědi vázán konkrétními důvody, jejichž existence zaměstnance vede k ukončení svého pracovního poměru, zaměstnavatelovy možnosti jsou v tomto případě naopak omezené. Zaměstnavatel totiž může jednostranně ukončit pracovní poměr svého zaměstnance toliko z důvodů, které vyjmenovává zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“). Zákoník práce tak stanoví v § 50 odst. 2 a přípustné důvody vyjmenovává v § 52 ZP:
NOVELA ZÁKONA O SOUDNÍCH POPLATCÍCH
Novelou č. 296/2017 Sb. byl od 30. 9. 2017 mj. změněn zákon o soudních poplatcích a tento článek je stručným přehledem nejdůležitějších změn v oblasti soudních poplatků.
Řádná výpověď z pracovního poměru
Pracovní poměr je jedním z nejdůležitějších právních vztahů, s nimiž se v praxi setká drtivá většina lidí. Z tohoto důvodu by měla jeho úprava být součástí i laického právního povědomí. Jeho specifické součásti, kterou nepochybně otázka neplatnosti výpovědi z pracovního poměru daná zaměstnancem je, se věnuje právě tento článek a k němu přiložený vzor. Pro výklad této problematiky je nezbytné vycházet z právní úpravy zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“).
ODPOR PROTI (ELEKTRONICKÉMU) PLATEBNÍMU ROZKAZU
Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.