Kategorie vzorů

Rodina

Sporný a smluvní rozvod včetně vypořádání

Manželství podle českého právního řádu zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením za mrtvého nebo rozvodem. Manželství může rozvést pouze soud. Soud v takovém řízení zkoumá tzv. kvalifikovaný rozvrat manželství, tedy takový stav, kdy je manželství tak hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití (§ 24 zákona o rodině). Celý článek

Rozvod bez konfliktu

Tento článek nemusí odpovídat platné právní úpravě. Na aktualizaci vzoru naše redakce pracuje a o jejím zveřejnění Vás budeme informovat.

Termín „smluvený“ rozvod není pojmem, který by používal zákon. Je to název pouze orientační. Někdy bývá tento institut nepřesně označován jako rozvod dohodou. Tento „typ“ rozvodu byl do našeho právního řádu zakotven novelou zákona o rodině v roce 1998. Má napomoci tam, kde manželé jsou k rozvodu oba svolní a své vzájemné vztahy včetně péče o děti jsou schopni řešit smírně a bez konfliktů. Úlohou soudu je de facto pouze tuto situaci ověřit a „zkontrolovat“, zda manželé splnili všechny podmínky a podepsali nezbytné smlouvy
(viz dále).

Smlouvu týkající se vypořádání společného jmění manželů a práv společného bydlení soud neschvaluje, pouze ověří její existenci. Naopak schvaluje dohodu rodičů o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Tam soudu musí chránit především zájmy dítěte, a proto nemůže schválit například dohodu rodičů, která by stanovila pro jednoho rodiče nepřiměřeně nízké výživné, které by dítěti nezajišťovalo dostatečnou výživu nebo bylo nepřiměřeně nízké vzhledem k příjmům rodiče, který je povinen jej platit.

Soud by ale návrh na rozvod mohl zamítnout, pokud by např. shledal některou ze smluv neplatnou, v rozporu s dobrými mravy apod.

§ 24a odst. 1 zákona o rodině říká:

„Jestliže manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se druhý manžel připojí, má se za to, že podmínky uvedené v ustanovení § 24 u odst. 1 jsou splněny. Soud nezjišťuje příčiny rozvratu a manželství rozvede, jsou-li předloženy:

a) písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost, a

b) pravomocné rozhodnutí soudu o schválení dohody o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.“

Z uvedeného vyplývá, že pro tento druh rozvodu musí být splněna řada podmínek:

1. manželství trvalo alespoň 1 rok

2. manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí

3. druhý z manželů se k návrhu připojí, resp. oba manželé podají návrh společně

K návrhu na rozvod dle § 24a zákona o rodině je nezbytné přiložit následující smlouvy mezi rozvádějícími se manžely:

a) smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů (vlastně jde o dohodu o vypořádání společného jmění manželů)

b) smlouvu o vypořádání vztahů souvisejících s právem společného bydlení (laický příklad: – kdo v případě společného nájemního vztahu zůstane nadále výlučným nájemcem bytu a kdo naopak odejde)

c) rozvodu musí předcházet úprava poměrů k nezletilým dětem. Proto soud i v tomto případě manželství nerozvede, pokud mu není předložena pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se schvaluje dohoda rodičů o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu (v ní je stanoveno výživné apod.) POZOR!!! Kdyby se manželé byť i jen v tomto jediném bodě nemohli dohodnout a soud by byl nucen sám rozhodnout a nikoliv pouze schválit jejich dohodu, nemohlo by dojít k rozvodu „smluvenému“ a rozvodový soud by rozhodoval jako v případě rozvodu „běžného“, kdy by zjišťoval příčiny rozvratu atd.

U všech smluv musí být ověřené podpisy obou manželů. Většinou je v praxi sepsána smlouva (dohoda) jediná upravující veškerou potřebnou problematiku komplexně.

Podmínku, že manželé spolu nejméně 6 měsíců nežijí nelze vykládat striktně tak, že manželé „bydlí“ každý jinde. Nežít společně nevylučuje užívat společný byt. Podstatným indikátorem je vedení společné domácnosti resp. Její nevedení, trávení volného času odděleně, zkrátka žít paralelní, ale nikoliv společný život. Vždy bude záležet na konkrétních podmínkách konkrétních manželů.

Jakub Vyplel, advokát
www.vyplel.cz.

Společné jmění manželů

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., který je účinný od 1.1. 2014, upravuje nově Společné jmění manželů. Jaké jsou od 1. ledna změny Vám ukážeme v připravovaném článku.

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ

Společné jmění manželů je institut, který nahradil v našem právním řádu „bezpodílové spoluvlastnictví manželů“. Společné jmění může vzniknout pouze a výlučně jen mezi manžely. Nelze uzavřít manželství bez toho, aby alespoň v některém okamžiku jeho trvání nevzniklo společné jmění manželů. Je možné zužovat nebo rozšiřovat jeho rozsah, případně odsunout jeho vznik až ke dni zániku manželství, ale nelze vznik společného jmění vyloučit nebo se „dohodnout“ na jeho zrušení za trvání manželství. Možnostmi zúžení a rozšíření společného jmění se budeme zabývat později.

Do společného jmění manželů patří aktiva

– majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, [s výjimkou] majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

V uvedeném odstavci je účelné si všimnout zejména výjimek, tedy majetku, který do SJM nepatří.

Zároveň do SJM patří i pasiva, tedy
– závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého

I zde je dobré mít na zřeteli výjimky.

Souhrnně lze uvést, že do SJM nepatří věci:
– které nemůže fyzická osoba nabýt,
– které byly ve vlastnictví jen jednoho manžela ještě před vznikem SJM,
– získané dědictvím (dědictví jak ze zákona, tak ze závěti)
– získané darem
– sloužící svou povahou osobní potřebě jen jednoho z manželů,
– vydané jednomu z manželů v rámci předpisů o restituci, jestliže mu byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

Do společného jmění manželů patří vyplacená mzda i jakákoliv odměna za práci včetně náhrad mzdy za dovolenou atp. Po právní stránce manžel [není oprávněn] ponechat si část mzdy bez souhlasu druhého manžela a jen její část dát na společné hospodaření, i když praxe bývá zpravidla zcela odlišná.

Dále sem patří i nemocenské dávky při pracovní neschopnosti, důchod, ale i výhra ze sázek a loterií, pokud k výhře došlo za trvání SJM.

U umělců je dobré rozlišovat: tam, kde umělec vytvořil vlastní tvůrčí činností umělecká díla (sochy, obrazy apod.), nepatří tyto vytvořené věci do společného jmění, avšak v okamžiku, kdy je taková věc zpeněžena, prodána, je takový příjem již příjmem spadajícím do SJM, stejně jako odměny za užití autorských děl..

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.