Dražba je prodej, při němž se určitá movitá nebo nemovitá věc (nemovitost) nabízí ke koupi neurčitému počtu zájemců (dražitelů) a prodá se udělením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu.

Tento článek již nemusí odpovídat platné právní úpravě. Na jeho aktualizaci naše redakce právě pracuje a o jeho zveřejnění Vás budeme infomovat.

Existují 4 základní druhy D.: anglická, holandská, japonská a tichá (tajná). Anglická D. se zahajuje oznámením počáteční vyvolávací ceny, která je nejnižší cenou, za niž je prodávající ochoten věc prodat. Použitím příhozů oznamují zájemci vůli vyvolávací cenu zvyšovat a navrhují cenu, za kterou jsou ochotni věc koupit. D. probíhá až do té doby, než zbude pouze jediný účastník, a jemu je věc za nejvyšší jím navrženou cenu prodána. Holandská D. začíná s vysokou vyvolávací cenou, a jestliže není nikdo ochoten za tuto cenu věc koupit, licitátor postupně o předem určenou částku vyvolávací cenu snižuje. Snižování probíhá tak dlouho, až některý ze zájemců vyjádří svůj souhlas s vyvolávací cenou. V případě, že na vyvolávací cenu je ochotno přistoupit více zájemců, musí licitátor určit, který z nich byl první, a tomu bude předmět D. přiklepnut. Při japonském způsobu D. oznamují účastníci cenu, za kterou jsou ochotni draženou věc zakoupit. Licitátor má jen za úkol vybrat toho, kdo nabízí nejvíce, a jemu je věc přiklepnuta. Také u tiché D. navrhují ceny účastníci, činí tak ovšem nikoliv veřejně, ale písemně, není dovoleno dodatečně nabídku zvyšovat nebo snižovat. Vydražitelem se stává opět ten, kdo nabídl nejvyšší částku. Úpravu veřejných D. obsahuje zák. č. 26/2000 Sb. (Též bezúspěšná dražba, bezvýsledná dražba, veřejná dražba.).