Kategorie vzorů

Žádost o přerušení výkonu trestu odnětí svobody

Již na počátku je na místě opětovně upozornit, že trestní předpisy obecně konstruují povinnost odsouzeného do výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody nastoupit a vykonávat jej. Nenastoupí-li odsouzený trest ve lhůtě, která mu byla poskytnuta, nebo i bez této lhůty, nebyla-li určena, předseda senátu nařídí tzv. dodání do výkonu trestu [§ 321 odst. 3 trestního řádu].

Za těchto okolností je nezbytné doplnit, že článek vychází z předpokladu pravomocného uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody pro odsouzeného, kdy ani podání řádných opravných prostředků nevedlo k odstranění uloženého nepodmíněného trestu odnětí svobody.

Po dobu výkonu trestu odnětí svobody ovšem může nastat dříve nepředvídaná událost, která aktuální možnost výkonu trestu ztěžuje nebo přímo znemožňuje. Je-li takovou překážkou jedna, z níž vychází právní úprava zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“), může být výkon trestu odnětí svobody odsouzenému na určitou dobu přerušen. Odsouzený má právo podat žádost o přerušení výkonu trestu podle § 325 trestního řádu.

Podle § 325 odst. 1 trestního řádu je-li odsouzený, na němž se vykonává trest odnětí svobody, stižen těžkou nemocí, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit; předseda senátu vždy přeruší výkon trestu na těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku.

Podle § 325 odst. 2 trestního řádu je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného přerušení, předseda senátu přerušení výkonu trestu odvolá.

Podle § 325 odst. 3 trestního řádu proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.

Na základě citovaného závazného ustanovení trestního řádu lze vypozorovat tyto důvody pro přerušení výkonu trestu odnětí svobody:

1. Stižení odsouzeného těžkou nemocí.

Definici těžké nemoci trestní řád nezná, nicméně se za účelem detailizace vyjádřila soudní judikatura: „Přerušit výkon trestu odnětí svobody podle § 325 odst. 1 tr. ř. věty před středníkem lze jen tehdy, jestliže je odsouzený stižen těžkou, ale vyléčitelnou chorobou, kdy tedy lze předpokládat, že po vyléčení odsouzeného bude možno zbytek trestu vykonat“ [podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 1990, sp. zn. 3 To 52/90]. Dále [o] těžkou chorobu ve smyslu ustanovení § 325 TrŘ jde zpravidla tehdy, jestliže buď hrozí odsouzenému bezprostřední nebezpečí smrti, nebo jestliže jde o chorobu, jejíž léčení nelze odložit na dobu po skončení výkonu trestu odnětí svobody bez nebezpečí pro zdraví odsouzeného, ani nelze neodkladně poskytnout zdravotní službu, kterou nelze zajistit ve věznici nebo ve specializovaném zdravotnickém zařízení Vězeňské služby, ani ji nelze krátkodobě zajistit při přerušení výkonu trestu podle § 56 odst. 3 VýkOSv u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou. Při rozhodování o přerušení výkonu trestu odnětí svobody musí soud přihlédnout i k chování odsouzeného ve výkonu trestu, zejména z hlediska, zda odsouzený přerušení trestu nezneužije“ [B 3/1974-24].

V každém případě se musí jednat o vyléčitelnou nemoc, neboť právní úprava u nevyléčitelné nemoci navádí k úvahám přímo o upuštění od výkonu trestu odnětí svobody, neboť „soud může upustit od výkonu trestu odnětí svobody nebo jeho zbytku též tehdy, zjistí-li, že odsouzený onemocněl nevyléčitelnou životu nebezpečnou nemocí nebo nevyléčitelnou nemocí duševní“ [§ 327 odst. 3 trestního řádu].

Trestní řád předsedovi senátu nepřikazuje v tomto případě výkon trestu odnětí svobody automaticky přerušit. Je na uvážení předsedy senátu, zda se jedná o dostatečně závažnou překážku vedoucí k přerušení. Není vyloučeno, že za účelem medicínského zhodnocení nemoci bude k zodpovězení důležitých otázek přibrán soudní znalec.

2. Odsouzená je těhotnou ženou nebo matkou dítěte mladšího jednoho roku. Ve druhém popisovaném případě jsou procesní okolnosti věci jiné. Z tohoto důvodu předseda senátu výkon trestu přerušuje povinně, neboť mu to přikazuje zákon.

Navzdory tomu, že se v obou případech jedná o závažné životní události, které je nezbytné při rozhodování zohlednit, právní úprava znemožňuje její benevolence zneužívat. Je-li obava, že odsouzený uprchne, nebo zneužívá-li povoleného přerušení, předseda senátu přerušení výkonu trestu odvolá [§ 325 odst. 2 trestního řádu].

Je na místě shrnout, že po odpadnutí zákonných důvodů, pro jejichž existenci byl výkon trestu odnětí svobody odsouzenému nebo odsouzené přerušen [§ 325 odst. 1 trestního řádu], nebo po odvolání přerušení výkonu [§ 325 odst. 2 trestního řádu], bude v jeho výkonu pokračováno.

Doba přerušení výkonu trestu odnětí svobody může být pro přetrvávající důvody (vážné onemocnění) prodloužena.

Soudem příslušným k rozhodnutí o žádosti je soud, v jehož obvodu se trest odnětí svobody vykonává [§ 320 odst. 2 trestního řádu].

Soud o žádosti podle § 325 odst. 1 trestního řádu rozhoduje usnesením, proti němuž je přípustná stížnost jako řádný opravný prostředek ve lhůtě 3 dnů ode dne oznámení usnesení [§ 325 odst. 3 ve spojení s § 141 a násl. trestního řádu].

K tomuto článku je připojen vzor žádosti o přerušení výkonu trestu odnětí svobody podle § 325 trestního řádu.

Speciální právní úprava rovněž dopadá na výkony dalších trestů, odlišných od trestu odnětí svobody. V závěru stojí za zmínku, že zvláštní právní úprava odkladu, přerušení výkonu trestu a upuštění od jeho výkonu existuje u vojáků [§ 328 trestního řádu].

 

V Břeclavi dne 2. 4. 2019

 

Okresní soud v Břeclavi

Národních hrdinů 17/11

690 24  Břeclav

 

Ke sp. zn. 4 T 98/2018

 

Odsouzený:

Luděk Nespal, nar. 11. 10. 1983

trvalým pobytem Květná 2, 690 06  Břeclav

t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Břeclav

 

Věc: Žádost o přerušení výkonu trestu odnětí svobody z důvodu těžké nemoci podle § 325 odst. 1 trestního řádu

 

Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne 15. 12. 2018, č. j. 4 T 98/2018–73, jsem byl uznán vinným spácháním přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 1 roku. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 1. 2019.

Výzvou Okresního soudu v Břeclavi k nastoupení trestu ze dne 3. 4. 2018, č. j. 4 T 98/2018–81, jsem byl vyzván k nastoupení do výkonu trestu ve Věznici Břeclav. Tato mi byla doručena dne 31. 1. 2019. Výkon trestu jsem dobrovolně nastoupil dne 15. 2. 2019.

Od 25. 2. 2019 jsem hospitalizován v Nemocnici Břeclav. Bylo mi diagnostikováno rakovinové onemocnění plic, jehož léčba si vyžádá delší časový úsek kolem 1 roku a nepřetržitou lékařskou péči ve zdravotnickém zařízení. Vězeňská služba České republiky a její zařízení příslušnou péči mi patrně poskytnout nemohou.

Podle § 325 odst. 1 trestního řádu je-li odsouzený, na němž se vykonává trest odnětí svobody, stižen těžkou nemocí, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit; předseda senátu vždy přeruší výkon trestu na těhotné ženě nebo matce dítěte mladšího jednoho roku.

Z těchto důvodů mám za to, že jsem onemocněl vážnou nemocí, která znemožňuje výkon trestu odnětí svobody.

Na základě těchto skutečností žádám Okresní soud v Břeclavi, aby vydal usnesení, že se přerušuje výkon trestu odnětí svobody podle § 323 odst. 2 trestního řádu do 1. 4. 2020.

Děkuji.

 

Luděk Nespal

 

Přílohy:

  • lékařská zpráva Luďka Nespala ze dne 28. 3. 2019

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 2x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.