Kategorie vzorů

Za jakých podmínek lze vzít do vazby?

Vazba je tradičním institutem trestního práva, který umožňuje dočasné zbavení osobní svobody obviněného (osoby, proti které bylo zahájeno trestní stíhání dle § 160 trestního řádu). Tento institut je poměrně problematický zejména z důvodu, kdy je zbavena svobody osoba, které svědčí presumpce neviny (tedy nedošlo k pravomocnému odsouzení – vyslovení viny nestranným a nezávislým soudem) a dochází tak k omezení jednoho ze základních lidských práv, kterým je právo na osobní svobodu (viz. čl. 8 Listiny základních práv a svobod a čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech). Zbavení osobní svobody a uvalení vazby na osobu obviněného má představovat až tu poslední možnost omezení osobní svobody a v případě, že je možno uplatnit prostředek mírnější (například nahrazení vazby slibem obviněného, nahrazení vazby dohledem probačního úředníka) je třeba dát mu přednost.

Vazbu je možné uvalit pouze na osobu obviněnou, nepostačuje tedy pouze postavení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu. Dále je třeba aby soud, který rozhoduje o vazbě přezkoumal důvodnost trestního stíhání, není možné spokojit se s pouhým formálním splněním podmínky zahájeného trestního stíhání. Současně musí být splněn zákonný požadavek, jež je vymezen v ustanovení § 67 trestního řádu, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek na základě, něhož bylo zahájeno trestní řízení byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a zřejmé důvody k podezření, že tento skutek spáchal obviněný. Tyto skutečnosti pak musí být součástí vyšetřovacího spisu, který bude předložen soudci při vazebním zasedáním a musí být dostatečně způsobilé soudce přesvědčit.

Trestní řád rozlišuje tři vazební důvody, na základě, kterých lze na osobu obviněnou vzít do vazby. Jejich výčet je vymezen v ustanovení § 67 trestního řádu a důvody jsou následující:

  • 67 písm. a), tzv. vazba útěková – tento vazební důvod se uplatní v případě, kdy hrozí obava, že obviněný uprchne, bude se skrývat, aby se vyhnul trestnímu stíhání, nebo trestu, pokud nemá stálé bydliště, nebo pokud mu hrozí vysoký trest (Ústavní soud v nálezu ze dne 1. 4. 2004, sp. zn. III. ÚS 566/03 vyslovil, že samotná hrozba vysokého trestu bez dalšího není pro naplnění vazebního důvodu dostačující)
  • 67 písm. b), tzv. vazba koluzní – vazba uvalená z důvodu obavy, že obviněný bude působit na dosud nevyslechnuté svědky, spoluobviněné, nebo jinak mařit skutečnosti důležité pro trestní řízení
  • 67 písm. b), tzv. vazba předstižná – posledním vazebním důvodem je obava, že obviněný se bude opakovaně dopouštět trestné činnosti pro kterou je stíhán, dokoná trestný čin o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin kterým vyhrožoval, nebo kterým hrozil.

 

Pro uvalení vazby postačuje pouze jeden vazební důvod, avšak je možné se setkat se situacemi, kdy budou naplněny všechny tři vazební důvody současně.

Rozhodnout o vzetí obviněného do vazby může pouze soud, který tak rozhoduje zpravidla ve vazebním zasedání, u kterého jako u jednoho z mála řízení před soudem nemůže být přítomna veřejnost.  V přípravném řízení (v té částí řízení od sdělení obvinění do doby, než je nařízeno hlavní líčení) rozhoduje soudce na návrh státního zástupce, a to formou usnesení proti němuž je přípustný opravný prostředek v podobě stížnosti, která však nemá odkladný účinek.

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 4x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.