Přestože je insolvenční právo postaveno primárně na zásadě dispoziční, insolvenční zákon zakotvuje pro některé osoby povinnost podat v případě úpadku na sebe insolvenční návrh. Tato výjimka z dispoziční zásady vychází z toho faktu, že úpadek je v případě těchto osob považován za protiprávní (nezákonný) stav, v rámci kterého je možné dovozovat i odpovědnost osob za nepodaný insolvenční návrh, ale i za návrh, který byl podán opožděně.