Kategorie vzorů

Každá škoda je újma, ale ne každá újma je škodou

Nově v rámci přeměny občanského zákoníku operuje nový občanský zákoník převážně  s termínem újma, přičemž pojem škoda je užíván pouze pro újmu na majetku neboli majetkovou újmu. Majetková újma spočívá ve skutečné újmě, či v ušlém zisku.

NOZ (nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.) soustřeďuje v zákoně na jedno místo jak úpravu majetkové, tak i nemajetkové újmy. Dříve byla úprava nemajetkové újmy upravena v části týkající se osobnostních práv.
Majetková újma jakožto újma na jmění představuje úbytek aktiv ale také i přebytek pasiv, čímž se liší nová úprava od staré, kde byla újma na jmění charakterizována jen úbytkem pasiv.
Dřívější občanský zákoník ustanovil pravidlo, že pokud byla někomu způsobena škoda, musel nejdříve vynaložit vzniklou škodu sám a poté ji mohl uplatnit u škůdce. Nová úprava společně s výkladem judikatury Nejvyššího soudu umožňuje přímým způsobem uplatnit škodu u škůdce již vznikem dluhu.
Předpoklady vzniku náhrady škody:
  1.  Porušení právní povinnosti
  2. Příčinná souvislost mezi jednáním a následkem= kauzální nexus
K porušení právní povinnosti dle nové úpravy může dojít několika způsoby např. porušením dobrých mravů, porušením zákona či porušením smlouvy. Stará úprava nerozlišovala mezi druhy porušení, každý odpovídal za škodu, kterou způsobil prostým porušením právní povinnosti. Nyní je v rámci NOZ rozlišováno, o kterou právní povinnost se jedná a navrací se tak ke konceptu z dob římského práva, které rozlišovalo mezi smluvním a mimosmluvním.
Výraznou změnou je také náhrada škody, kdy stará úprava prvotně upřednostňovala náhradu v penězích, nový občanský zákoník volí posloupnost obrácenou a na první místo staví uvedení do předešlého stavu a až poté připouští variantu náhrady peněžní.
Pokud by bylo nutné přistoupit na náhradu škody v penězích, vychází se z ceny obvyklé v době poškození a musí být zohledněno, co poškozený musel vynaložit k obnově.
Významnou roli hraje i otázka prevence, kdy NOZ stanoví, že každý si má počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě, stejně tak jako vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života má povinnost na ochranu jiného každý, kdo danou nebezpečnou situaci vytvořil nebo kdo nad ní má kontrolu. Každý má také oznamovací povinnost oznámit, pokud ví, či může vědět, že dojde k porušení povinnosti to bez zbytečného odkladu osobě, které může újma vzniknout, a upozorní ji rovněž i na možné následky.
Vzor žaloby na náhradu škody si budete moci přečíst dne 25. 3. 2015 na našem webu. :)

.

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (Zatím nehodnoceno)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.