Kategorie vzorů

Průtahy v soudním řízení

Pokud v řízení před soudem dochází k neodůvodněným průtahům, existuje několik možností, jak docílit nařízení jednání ve věci, které by vedlo ke skončení věci. Důležité je si uvědomit, že ve věci musí docházet k průtahům, tj. k nečinnosti soudce, který věc vyřizuje. Stížností tedy nemůžete urgovat soud, aby ve věci rozhodl, ale pouze aby ve věci činil úkony směřující ke skončení věci. Jsou řízení, která však zákonitě trvají déle, než například proces rozvodu manželství.

Při průtazích ve věci lze soud „urgovat“ třemi způsoby 1) žádostí o nařízení jednání, 2) stížností na průtahy v řízení a 3) návrhem na určení lhůty k provedení procesního úkonu.

1) Žádost o nařízení jednání

            V občanském soudním řádu (dále jen o.s.ř.) nalezneme několik zásad, které poukazují na rychlost řízení:

  1. § 6 o.s.ř., věta první – v řízení postupuje soud předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny.
  2. § 100 odst. 1) o.s.ř. – jakmile bylo řízení zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta.
  3. § 114a odst. 1) o.s.ř. – nebylo-li rozhodnuto podle § 114 odst. 2, připraví předseda senátu jednání tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání.

Soud by tedy ve všech věcech měl postupovat tak, aby bylo možné ve věci rozhodnout do skončení prvního jednání ve věci a pokud to možné není, měl by postupovat tak, aby byla věc projednána a rozhodnuta co nejrychleji. V podstatě je tímto řečeno, že by soudce neměl nechat věc tzv. „ležet“ a rozhodovat v ní až za několik měsíců či let. Praxí respektovaná lhůta k činění úkonů ve spisech je 3 měsíce a delší prodlení musí být odůvodňováno.

2) Stížnost na průtahy v řízení

            Stížnost na průtahy v řízení je podávána dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZOSS), konkrétně dle ust. § 164 a násl.

            Stížnost na průtahy v řízení může podat každá fyzická nebo právnická osoba a tato stížnost nesmí být účastníkovi na újmu v řízení. Stížnost na průtahy v řízení před okresním soudem vyřizuje předseda okresního soudu (vyřízením stížnosti může předseda soudu pověřit místopředsedu), u kterého je řízení vedeno (jinak viz ust. § 167-171 ZOSS). Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu.

            Každou stížnost na průtahy v řízení je předseda soudu povinen prošetřit a musí ji vyřídit do 1 měsíce od jejího doručení (lhůtu lze překročit dle ust. § 173 odst. 2 ZOSS). O výsledku prošetření stížnosti musí být stěžovatel vyrozuměn, a pokud byla stížnost shledána důvodnou, musí být stěžovatel vyrozuměn i o přijatých opatřeních.

viz vzor:

http://www.vzory.cz/vzory/spory-soudy/stiznost-na-prutahy-v-civilnim-rizeni/#.V7LSCVLr2Uk

3) Návrh na určení lhůty

            Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a o.s.ř. je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.

Soud má následně dvě možnosti:

  1. soudce provede požadované procesní úkony, aby nedocházelo k průtahům ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto návrhu a v tom případě se k návrhu dále nepřihlíží;
  2. soud ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení návrhu postoupí věc spolu s tímto návrhem nadřízenému soudu společně se svým vyjádřením k tomuto návrhu a o tomto postupu soud informuje navrhovatele.

Nadřízený soud o návrhu rozhoduje do 20 dnů od jeho doručení  a pokud je návrh důvodný a v řízení dochází k průtahům, určí lhůtu k provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu průtahy namítány a podřízený soud je následně tímto rozhodnutím vázán.

Okresní soud v Mostě

k rukám předsedy senátu 20C

sp. zn. 20C 5/2011

 

 

Žádost o nařízení jednání

 

 

Vážený pane předsedo senátu,

 

Žádám tímto zdvořile o nařízení jednání ve věci sp. zn. 20C 5/2011. Poslední jednání ve věci se konalo dne 15.3.2015 a bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání dalších důkazů, od této doby však nebyly ve věci činěny žádné úkony. S odkazem na ust. § 6 o,s,ř, věta první, ve spojení s § 100 odst. 1) o.s.ř. žádám tedy o nařízení jednání ve věci tak, aby mohla být zároveň při takto nařízeném jednání věc rozhodnuta.

 

Děkuji za vyřízení mé žádosti.

 

 

V Mostě dne 11.8.2016

 

Jaroslav Vopička

Okresní soud v Mostě

sp. zn. 20C 5/2011

 

 

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

 

 

Navrhovatel Jaroslav Vopička, podává ve věci sp. zn. 20C 5/2011, vedené u Okresního soudu v Mostě návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle ust. § 174a o.s.ř.

 

Návrh je žalobce nucen podat s ohledem na skutečnost, že poslední jednání ve věci se konalo dne 15.3.2015 a bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání dalších důkazů, od této doby však nebyly ve věci činěny žádné úkony. Žalobce tedy dne 15.2.2016 zaslal soudu žádost o nařízení jednání ve věci s odkazem na ust. § 6 o.s.ř, věta první, ve spojení s § 100 odst. 1) o.s.ř., avšak předseda senátu 20C na tuto žádost nijak nereagoval. Žalobce tedy žádá nadřízený soud, aby ve věci určil lhůtu k provedení procesního úkonu, tedy k nařízení jednání ve věci, jelikož ze strany předsedy senátu ve věci dochází k neodůvodněným průtahům.

 

Děkuji za vyřízení mé žádosti.

 

 

V Mostě dne 11.8.2016

 

Jaroslav Vopička

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 3x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.