Kategorie vzorů

Chci mít dítě stejně jako ty! Společná versus střídavá péče.

Dojde – li k rozkolu spolužijících osob, z jejichž manželského, případně mimomanželského vztahu se narodilo nezletilé dítě, je nezbytností vyřešit úpravu poměrů a styku s ním, než dojde k úplnému rozpadu svazku. Nejlepší variantou pro rodiče samé, ale i pro nezletilé dítě je dohoda rodičů o úpravě poměrů, avšak jak je zřejmé, toto není vždy zcela možné a je zde potřeba rozhodnutí soudu.

Při každém rozhodování bude soud zjišťovat nejlepší zájmy a názor nezletilého dítěte. Soud bere ohled na osobnost dítěte, jeho vlohy, schopnosti, poměr k rodičům, ale i stálost výchovného prostředí, v němž bude nezletilé dítě vyrůstat, citové vazby k rodičům, ale i širší rodině a bezpochyby i tu skutečnost, kdo se doposud o dítě řádně staral a vytvářel tak předpoklady zdravého a úspěšného vývoje dítěte. Právní řád ČR nabízí více možností, jak tento problém při rozkolu vztahu řešit. Primárně je možné dítě svěřit do péče 1 rodiče a druhému pak vymezit styk, následně je možné svěřit dítě do společné péče či střídavé výchovy. Nelze však opomenout, že je pomýšleno i na situace, kdy není ani jeden z rodičů schopen zabezpečit výchovu dítěte, v tomto případě je pak možné svěřit dítě do péče 3. osoby. Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, nejčastěji matky, je prozatím nejběžnější praxe. Otec si bere dítě jednou za čtrnáct dní na víkend a platí každý měsíc vyměřené výživné. Do úpravy styku je možné zahrnout i nejrůznější státní svátky či prázdniny. Nevyváženost v tomto případě v neprospěch otce je tak zřejmá a čím dál častěji se proto otci domáhají jiné z alternativ úpravy poměrů. Jsou – li osoby, jejichž vztah se rozpadl, schopni komunikace a domluvy, je možné využít společnou či střídavou péči. Pokud schopnost komunikace mezi rodiči není, tyto instituty jen stěží připadají v úvahu. Smluví – li se rodiče na společné péči o dítě, znamená to, že nemají striktně stanoveno, kdo a kdy se o dítě bude starat a mají tak volný režim, závisející na pouhé domluvě. Z tohoto je patrné, že bez vzájemné domluvy a kooperace je možné tuto péči aplikovat jen stěží. Tohoto institutu je využíváno ve většině případů tehdy, zůstanou – li rodiče žít i po rozchodu ve společné domácnosti. Domnívám se však, že toto není obligatorní podmínkou a dovedu si představit aplikaci tohoto modelu i tehdy, pokud rodiče žijí ve stejném městě, případně v nepatrné vzdálenosti od sebe. Co se výživného týče, zde se domnívám, že o tom by autoritativně nemělo být rozhodováno ze strany soudu, a stejně tak, jako vše ostatní by měl být ponechán prostor pro dohodu rodičů. Společná péče tak v zásadě získává význam u sezdaných párů, neboť v případě těch nesezdaných není možné společnou péči nastolit, když ti ve většině případů přicházejí s návrhem na úpravu poměrů právě proto, že nejsou schopni se na péči dohodnout, což je tak zásadní problém, díky němuž nemůže společná péče obstát.

Poměrně moderní alternativou, o níž se v poslední době často hovoří je střídavá péče. K otázce vhodnosti tohoto modelu existuje mnoho teorií, kdy řada z vrcholných odborníku je ryze pro, jiná zase proti. Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu ČR k tomuto uvedl: „Stále přetrvává v té soudní judikatuře taková pověra, že tím vhodnějším a lepším pro výchovu, zejména dětí útlého věku, je zásadně matka. Zákon a mezinárodní úmluvy však říkají něco jiného. Říkají: Oba rodiče mají stejná rodičovská práva, jsou si rovni. Není možné jednoho z nich, dokonce jenom kvůli pohlaví, preferovat.“ Na druhou stranu Ústavní soud v jednom ze svých nálezů 1206/09 ze dne 23.02.2010 konstatoval: „Nesouhlas matky se střídavou péčí může být relevantní pouze tehdy, je-li vybudován na důvodech, jež jsou způsobilé intenzivním způsobem negativně zasahovat do zájmu dítěte. Svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje „boj o dítě“, případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě.“ Z toho je možné vyvodit, že ani justice v tomto směru není jednotná. Proto vždy záleží na individualitě rodičů a dítěte. Intervaly střídaní se zpravidla odvíjí od věku dítěte, tedy čím menší dítě je, tím kratší interval střídání je nastolen. V tomto režimu je tedy v rozhodnutí soudu nastolen interval střídání, který musí být ze strany rodičů dodržován. Jedná se tak o režim přísnější. Zároveň je nutné se dohodnout, kde bude mít dítě trvalé bydliště. Výživné rodičům bude určeno rozhodnutím soudu. Je tak již jen na reálné úvaze rodičů, případně pak na posouzení ze strany nezávislého orgánu, jaký model je v konkrétní situaci tím nejvhodnějším.

Vzor návrhu na úpravu péče k nezletilému dítěti dohodou rodičů

 

Okresní soud v Pardubicích

Na Třísle 118

530 95 Pardubice

 

 

Návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem  –  dohoda rodičů pro dobu do i po rozvodu manželství

 

 

matka:             Jana Konopná, narozená 7.6.1972

trvale bytem Pod Strání 34, Pardubice

 

otec:                Jan Konopný, narozený 6.5.1970

trvale bytem Kolopecká 3, Pardubice

 

nezletilé děti:  Tadeáš Konopný, narozený 3.4.2002

Karolína Konopná, narozená 6.6.2006

 

oba trvale bytem Pod Strání 34, Pardubice

 

I.

 

Po několikaleté známosti jsme dne 1.2.2002 uzavřeli sňatek před Městským úřadem v Pardubicích. Z našeho manželství se dne 3.4.2002 narodil syn Tadeáš a dne 6.6.2006 pak dcera Karolína. Od 1.1.2018 již nežijeme ve společné domácnosti, manžel se odstěhoval a společně tak nehospodaříme.

 

Důkaz: oddací list, rodné listy nezletilých dětí, výslechy rodičů, jako účastníků řízení

 

II.

 

Jelikož spolu od ledna 2018 fakticky nežijeme, dohodli jsme se na rozvodu manželství a ve shodný okamžik podáváme rovněž s tímto i návrh na rozvod manželství. Na péči a výživě nezletilých dětí jsme se dohodli.

 

Od doby, kdy rodiče ukončili společné soužití, pobývají děti v jejich střídavé péči v týdenních intervalech. Od doby, co otec opustil společnou domácnost, přispívá na výživu dětí měsíčně částkou 3 000 Kč pro nezletilého Tadeáše a částkou 2 000 Kč pro nezletilou Karolínu. Rodiče se dohodli, že na mimořádných výdajích dětí se budou podílet dle dohody.

 

Důkaz: potvrzení o příjmu otce, potvrzení o příjmu matky, nájemní smlouva

 

III.

 

Na základě výše uvedeného žádám soud, aby vydal tento rozsudek:

 

  1. Soud schvaluje dohodu rodičů tohoto znění:

Nezletilý Tadeáš Konopný, narozený 3.4.2002 a Karolína Konopná, narozená 6.6.2006, se pro dobu do i po rozvodu manželství svěřují do střídavé péče rodičů tak, že v každém lichém týdnu v kalendářním roce budou obě nezletilé děti v péči otce a v každém sudém týdnu v péči

matky.

 

Matka je povinna platit na výživu nezletilého Tadeáše částku 3 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé Karolíny pak částku 2 000 Kč měsíčně a to do 10. dne v měsíci předem k rukám otce počínaje nabytím právní moci tohoto rozsudku.

 

Otec je povinen platit na výživu nezletilého Tadeáše částku 3 000 Kč měsíčně a na výživu nezletilé Karolíny pak částku 2 000 Kč měsíčně a to do 10. dne v měsíci předem k rukám matky počínaje nabytím právní moci tohoto rozsudku.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

V Pardubicích dne 30.4.2018

Jana Konopná

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 2x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.