Směnka cizí splatná v určitý čas po předložení (v určitý čas po viděné)

V Kuchaři dne 1.9.2006

Směnka na Kč = 25.000,- (slovy: dvacet pět tisíc korun českých)

Tímto přikazuji směnečníku panu Janovi Snídalovi, r.č. 221180/0007, bytem Synkova 24, Praha 8, PSČ: 180 00, aby za tuto směnku zaplatil panu Václavu Kovalovi, datum narození 14.10.1964, bytem Malinová 25, Solopysky, PSČ: 228 32, částku 25.000,- Kč (slovy: dvacet pět tisíc korun českých) na adrese Synkova 24, Praha 8, PSČ: 180 00, 1 měsíc po předložení této směnky (po viděné) směnečníku, přičemž lhůta pro předložení směnky k placení je 1 rok od jejího vystavení, bez protestu.

Podpis Karla Nováka
________________
Karel Novák
r.č. 246578/1111,
trvale bytem Slunečná 18, Kuchař, PSČ: 119 76,
místem podnikání Slunečná 18, Kuchař, PSČ: 119 76,
výstavce

Poznámky ke vzoru:
Nejdůležitější je, že směnka musí obsahovat všechny zákonem požadované náležitosti v podobě a formě, jak je uvádí zákon. Pokud směnka nebude obsahovat všechny zákonné náležitosti nebo je nebude obsahovat, tak jak je požaduje zákon, pak se nebude jednat o směnku. V nejlepším případě bude možno takový dokument považovat za dlužní úpis, v nejhorším případě bude taková listina bezcenným cárem papíru.
Směnka má tu výhodu, že pokud osoba zavázaná ze směnky platit nezaplatí dobrovolně, pak se směnečný věřitel může domáhat zaplacení směnky před soudem návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu. Soud, pokud nebude mít pochybnost o pravosti směnky, nebude nařizovat jednání ve sporu, ale vystaví přímo směnečný platební rozkaz. Směnečný platební rozkaz vydává soud na rozdíl od jiných rozhodnutí rychle, a to zpravidla od 3 do 6 měsíců od podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu.
Směnkou cizí dává jedna osoba (výstavce) příkaz druhé osobě (směnečníkovi), aby zaplatila třetí osobě částku uvedenou ve směnce (směnečný věřitel). Výstavce odpovídá za zaplacení směnky. Pokud směnečník odmítne v den splatnosti nebo následující dva dny po splatnosti při předložení směnky zaplatit za směnku sumu uvedenou ve směnce směnečnému věřiteli, pak tuto sumu je povinen zaplatit směnečnému věřiteli samotný výstavce.
Směnečný věřitel může bez omezení a bez souhlasu směnečníka nebo výstavce směnku prodat, darovat nebo postoupit jiné osobě prostřednictvím tzv. indosamentu (rubopisu).
Směnka splatná při předložení se stává splatnou okamžikem, kdy směnečný věřitel předloží směnku směnečníkovi. Ovšem toho, že směnka nebyla předložena k placení včas, se musí v případném sporu dovolat výstavce nebo směnečník.
Doložkou bez protestu obsaženou ve směnce je stanoveno, že směnečný věřitel nemusí za účelem vymožení svých nároků vyplývajících ze směnky vůči všem směnečně zavázaným osobám (výstavci, ručitelům) činit protest u notáře nebo na městském či obecním úřadě, pokud směnečník odmítne při předložení směnky k placení zaplatit směnečnému věřiteli směnečnou sumu nebo směnečník odmítne směnku po jejím předložení k přijetí přijmout. Pokud tato doložka bez protestu ve směnce nebude, pak v případě odmítnutí platit směnečnou sumu nebo odmítnutí přijetí, je směnečný věřitel povinen protestovat směnku u notáře nebo na obecním úřadě. Pokud protest neučiní, pak ztrácí nároky na zaplacení směnky vůči výstavci, ručitelům a všem osobám směnečně zavázaným s výjimkou příjemce a ručitele příjemce. Příjemcem je směnečník, který směnku přijal (akceptoval). Směnku je možno předložit k akceptaci směnečníkovi nejpozději do splatnosti směnky.

Záložky: Peníze a daně, Směnky

dell.icio.us