Kategorie vzorů

Žádost o zahlazení odsouzení [§ 363 a násl. trestního řádu ve spojení s § 105 a násl. trestního zákoníku]

Odsouzení soudy České republiky a v některých případech i cizozemskými soudy se za podmínek stanovených zákonem č. 269/1994 Sb., zákon o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, eviduje v Rejstříku trestů. Součástí evidence Rejstříku trestů jsou kromě jiných procesních způsobů skončení trestních věcí i informace o odsouzení osob.

Odsouzení osob se tak vykazuje v Rejstříku trestů. Negativní dopady odsouzení se mohou pojit zejména s nástupem do zaměstnání za předpokladu, že zaměstnavatel z různých důvodů požaduje výpis z Rejstříku trestů. Ve výpisu se uvedou všechna odsouzení včetně údajů o průběhu výkonu uložených trestů a ochranných opatření, pokud se podle zákona na pachatele nehledí, jako by nebyl odsouzen, a to včetně odsouzení cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky [§ 13 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů].

Naopak v opise se uvádějí všechny údaje o každém odsouzení osoby, které se opis týká, a všechny údaje o průběhu výkonu trestů a ochranných opatření, včetně údajů o odsouzeních cizozemskými a mezinárodními soudy, na která se hledí jako na odsouzení soudy České republiky. V opise se uvádějí i údaje o zahlazení odsouzení fyzické osoby nebo o zániku účinků odsouzení právnické osoby. V opise se uvádějí i údaje z evidence podmíněného zastavení trestního stíhání, podmíněného odložení návrhu na potrestání a jiné významné skutečnosti pro trestní řízení, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis [§ 10 odst. 4 zákona o Rejstříku trestů].

Z představeného důvodu i z jiných důvodů mohou mít odsouzené osoby zájem na tom, aby jejich příslušné odsouzení nebylo vykazováno ve výpisu z Rejstříku trestů. Ačkoliv jsou základy fungování Rejstříku trestů součástí zvláštního zákona, zahlazení odsouzení se realizuje podle trestních předpisů – podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“), a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“). Za tímto účelem mohou odsouzení podat žádost o zahlazení odsouzení podle § 363 a násl. trestního řádu ve spojení s § 105 a násl. trestního zákoníku. Na místě je ovšem upozornit, jak naznačují předchozí odstavce, že zahlazení se netýká opisu z Rejstříku trestů; ten zůstává nedotčen, neboť „zahlazené odsouzení nesmí být vykazováno ve výpisu z rejstříku trestů“ [§ 365 odst. 1 trestního řádu].

Důležitým – a v zásadě kýženým – účinkem zahlazení odsouzení tak je, že na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen [§ 106 trestního zákoníku], a na odsouzeného tak lze obecně hledět jako na bezúhonnou osobu.

Úspěšnost zahlazení odsouzení je ovšem podmíněno splněním těchto podmínek:

Soud zahladí odsouzení, vedl-li odsouzený po výkonu nebo prominutí trestu anebo po promlčení jeho výkonu řádný život nepřetržitě po dobu nejméně

  1. patnácti let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu,
  2. deseti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let,
  3. pěti let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok,
  4. tří let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění,
  5. jednoho roku, jde-li o odsouzení k trestu domácího vězení, k trestu propadnutí majetku, k trestu propadnutí věci, k trestu zákazu pobytu, k trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce nebo k peněžitému trestu za úmyslný trestný čin [§ 105 odst. 1 trestního zákoníku].

O zahlazení odsouzení se rozhoduje zpravidla po uplynutí dob vázaných na druh a výměru trestu, které jsou specifikovány výše. Za předpokladu, že odsouzený prokázal po výkonu nebo prominutí trestu anebo promlčení jeho výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil, může soud s přihlédnutím k zájmům chráněným trestním zákonem zahladit odsouzení na žádost odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy odsouzeného, i před uplynutím příslušné doby [§ 105 odst. 3 trestního zákoníku].

Bylo-li pachateli uloženo více trestů vedle sebe, nelze odsouzení zahladit, pokud neuplyne doba pro zahlazení toho trestu, k jehož zahlazení trestní zákoník stanoví dobu nejdelší [§ 105 odst. 5 trestního zákoníku].

Překážkou zahlazení odsouzení je, nebylo-li dosud vykonáno nebo jinak ukončeno uložené ochranné opatření [§ 105 odst. 7 trestního zákoníku].

O zahlazení odsouzení rozhoduje zpravidla soud na žádost odsouzeného [§ 363 trestního řádu]. Důležité je zmínit, že o zahlazení odsouzení rozhoduje výlučně předseda senátu okresního (obvodního) soudu, v jehož obvodu odsouzený v době podání návrhu má nebo naposledy měl bydliště [§ 364 odst. 1 trestního řádu]. Toto pravidlo se tak uplatní i v případě odsouzení krajským (městským) soudem.

V případě, že žádosti nebude soudem vyhověno, vydá k tomu soud usnesení. Odsouzený, který podal žádost o zahlazení odsouzení, proti tomuto usnesení může podat opravný prostředek, jímž je stížnost [§ 364 odst. 2 trestního řádu].

Byla-li žádost o zahlazení odsouzení zamítnuta, může být znovu podána teprve po uplynutí jednoho roku, ledaže by byla zamítnuta jen proto, že dosud neuplynula doba zákonem stanovená pro zahlazení. Žádost přesto podanou zamítne soud bez šetření [§ 365 odst. 2 trestního řádu].

Pro úplnost lze ještě dodat, že v případech některých druhů trestů dochází k zahlazení odsouzení již ze zákona, a proto o něj nemusí být žádáno; jedná se například o odsouzení pachatele k obecně prospěšným pracím, na něhož se po výkonu trestu hledí, jako by nebyl odsouzen [§ 65 odst. 4 trestního zákoníku]. Dalším způsobem zahlazení odsouzení, k němuž nemusí dojít na základě žádosti odsouzeného, je rehabilitačním rozhodnutím prezidenta republiky [§ 105 odst. 4 trestního zákoníku].

Vzor žádosti o zahlazení odsouzení je součástí tohoto článku. Modelový případ, v němž žadatel spáchal trestný čin, za nějž byl odsouzen k peněžitému trestu, vychází z okolnosti, že doba podle § 105 odst. 1 trestního zákoníku již uplynula.

 

V Táboře dne 20. 10. 2018

 

Okresní soud v Táboře

nám. Mikoláše z Husi 43

390 17 Tábor

 

Ke sp. zn. 2 T 96/2017

 

Odsouzený:

Petr Jaroš, nar. 13. 11. 1983

trvalým pobytem K trati 1, 390 01 Tábor

 

Věc:     Žádost o zahlazení odsouzení podle § 105 trestního zákoníku

 

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 8. 2017, č. j. 2 T 96/2017-52, jsem byl uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 20 denních sazeb po 1 000 Kč, tj. 20 000 Kč. Podle § 69 odst. 1 trestního zákoníku mi byl pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. Rozsudek nabyl právní moci dne 20. 8. 2017.

Peněžitý trest jsem řádně a včas uhradil dne 21. 8. 2017, čímž byl vykonán.

V době po mém odsouzení žiji řádným životem. Nedopustil jsem se žádného dalšího trestného činu ani přestupku. Spáchání trestného činu bylo ojedinělým selháním v mém jinak bezúhonném způsobu života.

Z těchto důvodů žádám podle § 363 a násl. trestního řádu ve spojení s § 105 a násl. trestního zákoníku o zahlazení svého odsouzení.

 

Děkuji.

 

Petr Jaroš

 

 

 

 

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 1x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.