Závěť - obecně k závěti, kdo může pořídit závět…

Je závěť nutná?
Možnost určit, jak bude s mým majetkem naloženo po mé smrti na základě závěti, je záležitostí svobodné úvahy a projevu vůle jejího pořizovatele. Díky testamentu může pořizovatel závěti dát najevo, kdo by se měl stát dědicem a jaký majetek mu připadne. Platná právní úprava kombinuje jak zásadu osobní autonomie zůstavitele, tak i uplatnění zákonné dědické posloupnosti. Zůstavitel tedy může díky zásadě autonomní testovací volnosti naložit se svým majetkem pro případ smrti libovolně. Současně je však omezen zákonnými ustanoveními, která pamatují na skupinu blízkých osob v podobě tzv. neopomenutelných dědiců. Jestliže po sobě ale zůstavitel nezanechá žádnou závěť, zákon se uplatní vždy. V takovém případě se postupuje podle ustanovení občanského zákoníku, která se týkají přímo dědění ze zákona. Dědici jsou rozděleni do jednotlivých dědických skupin podle vztahu k zůstaviteli. Zde se již jeho vůle neuplatňuje a rozdělení dědictví se řídí principem dědické posloupnosti.

Jaké jsou projevy svobodné vůle zůstavitele?
Testament představuje jednostranný projev vůle pořizovatele, komu má zanechaný majetek připadnout v případě jeho smrti. Při sepisování závěti nepřichází v úvahu zastoupení například na základě plné moci, jde totiž o úkon ryze osobní. Záleží jen na vůli pořizovatele, jak určí osobu dědice. Nepřípustná je jakákoliv forma nátlaku zaměřená na zřízení závěti určitého obsahu. Podobně je tomu také v případě, že je zůstaviteli naopak bráněno v pořízení závěti, její změně či zrušení. I podoba závěti a způsob jejího sepsání pochopitelně podléhají obecným ustanovením občanského zákoníku o náležitostech platných právních úkonů. Takový vynucený právní úkon by byl sám o sobě nicotný. Osoba, která by se podobného jednání dopustila, by byla předem vyloučena z okruhu dědiců. Stejně tak sepíše-li již zůstavitel závěť, nemůže být ze strany svých dědiců žádným způsobem ovlivňován v nakládání s majetkem. Co bude součástí pozůstalosti v době nápadu dědictví, to dědicům také připadne.

Jaké podoby má závěť?
Dle kogentních ustanovení občanského zákoníku může zůstavitel závěť napsat buď vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků, anebo využít podoby notářského zápisu. Mají -li být podle zákona přítomni svědci, vždy je nutné, aby se jednalo o osoby způsobilé k právním úkonům. Jestliže nebude dodržena některá z forem, jak ji zákon předepisuje, vaše závěť bude neplatná.

Co musí závěť obsahovat po formální stránce, aby byla platná?
Obecně je nutné, aby byl v každé závěti uveden den, měníc a rok, kdy byla podepsána. Další podmínky pro platnost plynou z formy závěti, jakou zvolíte. Testament napsaný vlastní rukou (holografní) musí být takto sepsán celý a vlastnoručně být i podepsán. Vyloučeno je tedy napsat si závěť na počítači nebo psacím stroji. Pozor i na umístění podpisu, text napsaný za podpisem je zcela bez právních následků. Jestliže je závěť napsána jiným způsobem než vlastní rukou (tedy právě například na počítači či rukou cizí), musí být i přesto zůstavitelem vlastnoručně podepsána. Další podmínkou u allografní závěti jsou dva svědci, v jejichž přítomnosti pořizovatel výslovně projeví, že jde o listinu, která obsahuje jeho poslední vůli. I svědci se na závěť podepisují, přímo s obsahem závěti být ale seznámeni nemusí. Pisatel, jehož cizí rukou je poslední vůle sepsána, může být i dědicem přímo povolaným v dané závěti. Toto ovšem neplatí v případě, že zůstavitel nemůže číst a psát. K přísnějším podmínkám, které musí být dodrženy u zůstavitele, který nemůže číst a psát se dostaneme později.

Kdo může pořídit závěť?
Závěť může být sepsána každou osobou starší 18 let, která již dosáhla plné způsobilosti k právním úkonům a nebyla v ní nijak omezena soudním výrokem. I zletilá plně způsobilá osoba ovšem nemůže pořídit platnou závěť ve chvíli, kdy není schopna plně pochopit její smysl a účel. Jde o situace, kdy jde buď o projev duševní poruchy nebo je osoba v psychickém stavu pod vlivem alkoholu, drog či jiných látek. Způsobilosti před osmnáctým rokem nabývá ve zvláštním případě i osoba starší 16 let, a to uzavřením manželství se souhlasem soudu. Této dříve nabité způsobilosti k právním úkonům ale již nepozbývá ani rozvedením manželství ještě před dosažením 18 let. Za určitých podmínek může o svém majetku pořídit závěť i nezletilý starší 15 let. Dle § 476d občanského zákoníku je to možné jedině formou notářského zápisu.

Kdy se dále využije možnosti sepsat závěť u notáře?
Stejně jako v případě nezletilého staršího 15 let, je notářský zápis obligatorní, i jestliže máte zájem zřídit ve svém testamentu nadaci nebo fond. Sepsání závěti formu notářského zápisu se pak uplatní jako alternativa i v případě, že pořizovatel závěti nemůže číst a psát. Druhou možností vedle formy notářského zápisu, jak může zůstavitel projevit svou vůli, jestliže nemůže číst a psát, je sepsat listinu před třemi současně přítomnými svědky. Ti musí být s jejím obsahem seznámeni, závěť je třeba přečíst a svědci ji podepíší. Přísnější požadavky se v tomto případě projevují i v dalších podmínkách – v závěti musí být uvedeno, že její pořizovatel nemůže číst a psát, kdo listinu napsal, kdo ji nahlas přečetl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

Jaké výhody má sepsání závěti formou notářského zápisu?
Kromě případů, kdy závěť vyžaduje ze zákona podobu notářského zápisu, může být tento způsob výhodný i tam, kde záleží jen na pořizovateli, zda si sepíše závěť sám, nebo se vydá k notáři. Notářský zápis o závěti je veřejnou listinou, jednoznačně tedy zaručuje vyšší míru právní jistoty a není snadné jej zpochybnit. Závěť má všechny náležitosti a nehrozí, že by mohla být opomenuta a dědictví nebylo projednáno na jejím základě. Zůstává uložena v bezpečí u notáře, stejně jako citlivé informace v ní. To samozřejmě nevylučuje, aby si pořizovatel odnesl domů opis.

Příště: Lze změnit již jednou napsanou závěť? Kolik stojí sepsání závěti u notáře? Jak v závěti zřídit nadaci nebo fond?
Dědění ze zákona

Záložky: dědění, Dědické právo, dědictví, závěť

dell.icio.us