V jednom z předchozích článků jsme se zabývali institutem předběžného opatření proti domácímu násilí. Jelikož trvání předběžného opatření je soudem nařízeno na omezenou dobu 1 měsíce, existuje další možnost jak se i nadále bránit proti domácímu násilí, a to návrhem na prodloužení doby trvání předběžného opatření (viz ust. § 410-412 zákona č.l. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních). Takovýto návrh může podat pouze navrhovatel a soud může předběžné opatření prodloužit na dobu nezbytně nutnou. K projednání tohoto návrhu již soud nařídí jednání.
Rodina a manželství
Zrušení předběžného opatření (domácí násilí)
Pokud je vydáno soudem předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí dle ust. § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., zákon a zvláštních řízeních soudních ( dále jen z.ř.s.) lze jej také na návrh zrušit dle ust. § 414 z.ř.s., pokud dojde k napravení takto narušených vztahů účastníků nebo pokud se již např. manžel z obydlí odstěhoval. K projednání takového návrhu bude opět nařízeno soudem jednání.
Pokud by byl ovšem tento návrh zamítnut, může být opět podán až po uplynutí 3 měsíců od právní moci zamítavého rozhodnutí (ust. § 414 odst. 3 z.ř.s.).
Předběžné opatření ve věcech ochrany proti domácímu násilí
Již dříve jsme se zde zabývali institutem předběžného opatření. Dnešní článek se bude věnovat předběžnému opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. Stejně jako předběžné opatření již dříve zmíněné, má předběžné opatření proti domácímu násilí upravit prozatímně narušené poměry účastníků a navíc toto má i ochránit oběť domácího násilí.
Celý článek
Mimosoudní dohoda rodičů o styku s dítětem
Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme v době, kdy zdaleka ne každé manželství má dlouhého trvání. Úhrnná rozvodovost manželství v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 50% a je nutné vzít v potaz, že ne každé manželství, které zůstává po formální stránce nerozvedené, se dá označit za manželství, které naplňuje i jeho materiální znaky. U faktických soužití rodičů, kteří neuzavřeli manželství, tomu mnohdy není jinak.
Návrh na úpravu péče a výživy dítěte za trvání manželství
Dnešní příspěvek se věnuje návrhu na úpravu péče a výživy za trvání manželství. Úprava výchovy a výživy dítěte v rámci soudního řízení může být v některých případech vleklým a velmi nepříjemným sporem. V nejhorším případě je celá věc řešena v rámci tří soudních jednáních. Nicméně ne vždy je možné dosáhnout smíru a tak je nutné to podstoupit a zvládnout. Dnešní příspěvek se věnuje návrhu na úpravu péče a výživy za trvání manželství.
Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jiné osoby
V tomto článku se budeme věnovat opět nezletilým dětem a péči o ně. Dnešním tématem je svěření dítěte do péče jiné osoby dle § 953 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto paragrafu je uvedeno, že pokud o dítě nemůže osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, může soud svěřit dítě do osobní péče jiného člověka, přičemž toto rozhodnutí musí být v souladu se zájmy dítěte. Pokud se nezletilé dítě ocitne v takové situaci, může jej soud svěřit do péče jak osoby blízké, tak i osobě jiné, když osoba blízká má vždy přednost, navíc tato osoba musí skýtat záruky řádné péče, mít na území ČR bydliště a souhlasit s takovým svěřením. Před tím, než soud rozhodne v této věci, prošetří si všechny okolnosti prostřednictvím orgánu sociálně právní ochrany dětí, zejména prošetří poměry v rodině osoby, jíž má být nezletilé dítě svěřeno a zda jsou v rodinné domácnosti této osoby podmínky pro výchovu nezletilého dítěte a tento i zjistí přímo dotazem u nezletilého, zda s tímto souhlasí, ovšem takovýto souhlas je zjišťován s ohledem na rozumovou a volní vyspělost nezletilého dítěte.
Ve svém rozhodnutí soud vymezí práva a povinnosti pečující osoby a jinak se přiměřeně použijí ustanovení občanského zákoníku, která upravují pěstounskou péči. Pokud je dítě svěřeno do péče jiné osoby, má tato osoba nárok, pokud je to možné, požadovat po rodičích dítěte výživné, případně jej stanoví přímo soud ve svém rozhodnutí o svěření do péče jiné osoby.
U těchto řízení je důležité si uvědomit, že zde soud nepostupuje jako v klasickém civilním řízení, ale postupuje dle zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních a zde je výrazná změna, že se místní příslušnost soudu řídí obecným soudem nezletilého ( tedy dle bydliště nezletilého). Navíc toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků, takže navrhovatel neplatí žádný soudní poplatek.
Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jednoho z rodičů – nemanželé
Návrh na svěření nezletilého dítěte do péče jednoho z rodičů upravuje zákon .č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tuto problematiku nalezneme v § 915 a násl., kde je mimo jiné stanoveno, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Místně příslušným soudem je okresní (obvodní) soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě trvalý pobyt. Toto řízení je osvobozeno od soudních poplatků.
Návrh na úpravu styku prarodičů s nezletilou
Jistě každý z nás se přímo či nepřímo ve svém okolí setkal se situací, kdy vztahy mezi rodiči dětí jsou tak narušené, že si rodiče dělají naschvály a to prostřednictvím svých dětí a dokonce se může i stát, že jeden z rodičů znemožňuje styk s dětmi jak druhému rodiči, tak i prarodičům. Pokud mají prarodiče s vnoučaty blízký vztah, mohou toto odloučení prožívat téměř stejně jako rodiče. I na takové situace myslí nový občanský zákoník, který nám v § 927 upravuje vztahy mezi dítětem a jinými příbuznými a dalšími osobami a prarodiče se tedy mohou domáhat soudní úpravy styku s vnoučetem.
Dle § 927 zákona č. 89/20125 Sb., občanský zákoník platí, že právo stýkat se s dítětem mají osoby příbuzné s dítětem, ať blízce či vzdáleně, jakož i osoby dítěti společensky blízké, pokud k nim dítě má citový vztah, který není jen přechodný, a pokud je zřejmé, že by nedostatek styku s těmito osobami pro dítě znamenal újmu. Také dítě má právo se stýkat s těmito osobami, pokud tyto osoby se stykem souhlasí.