Vzor smlouvy o nájmu prostoru sloužícího podniknání s rozhodčí doložkou Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR.
Věci – koupě, nájem, zhotovení …
Běžná správa společné věci
Právní úprava občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též „o. z.“) postihuje i takové situace, kdy věc není ve výlučném vlastnictví jediné osoby. Stav, v rámci něhož náleží „vlastnické právo k věci společně,“ se nazývá spoluvlastnictvím. Obecně má každý spoluvlastník právo k celé věci, přičemž zákon normuje o tom, že právo spoluvlastníka ke společné věci není neomezené, ale jeho limity jsou dány právy dalších spoluvlastníků (§ 1115 odst. 1, § 1117 o. z.).
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě je vedlejším ujednáním při kupní smlouvě (§ 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), které je téměř výlučně vnímáno jako ujednání ve prospěch prodávajícího. Můžeme se však setkat i s výhradou zpětné koupě, která je tvořena zcela samostatnou smlouvu. V účinné právní úpravě je obsažena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), konkrétně v § 2135 – § 2138. K praktickému využití tohoto institutu dochází např. v případech, kdy prodávající potřebuje urychleně zcizit věc za podmínek, které pro něj však nejsou zcela výhodné, avšak je k tomu situací dotlačen či v případech, kdy je k tomu dotlačen nepříznivou životní situací, o které se domnívá nebo o které doufá, že brzy pomine.
Výhrada lepšího kupce
Uzavřením kupní smlouvy s výhradou nabývá prodávající právo dát přednost lepšímu kupci, přihlásí-li se v určené lhůtě. Tato lhůta činí u movitých věcí (auto, pračka, televize aj.) tři dny a u nemovitých věcí (pozemek, stavba aj.) jeden rok od uzavření smlouvy.
Zda je nový kupec lepší, rozhoduje prodávající; může dát zejména přednost novému kupci, třebaže první nabízí vyšší cenu. Celý článek
Užívání sousedního pozemku
Problematika užívání sousedního pozemku je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb. („dále jen OZ“) a to konkrétně v oblasti omezení vlastnického práva, tedy počínaje § 1013 OZ a následujících. Jedná se o strukturovaně vymezené situace, kdy je zapotřebí strpět počínání vlastníka pozemku vůči sousedovi. Zákon jasně stanoví, pro které situace je možné toto strpění požadovat.
Žádost o řádné vyřízení způsobu reklamace
Reklamace, reklamace, reklamace. Jeden z nejběžnějších a nejrozšířenějších institutů práva, se kterým se setkává každý znás. Tento příspěvek se věnuje situaci, kdy reklamující reklamuje věc a s ohledem na 3 stejné vady výrobku oprávněně žádá tzv. vrácení peněz. Prodejce však na tuto variantu přistupuje jen velmi nerad a může tedy reálně nastat situace, kdy prodávající sice uzná oprávněnost reklamace, ale změní způsob jejího vyřešení například na opravu. Podle zákona i ustálené soudní rozhodovací praxe, je však prodávající vázán oprávněným návrhem reklamujícího (kupujícího) a není sám o sobě způsobilý tento zvolený způsob měnit. Proto je tedy vhodné dbát na řádný zápis v reklamačním protokolu o způsobu vyřízení reklamace, tímto návrhem je prodejce vázán a je povinen dát reklamujícímu právo volby.
Co víme a nevíme o zřízení věcného břemene
Podstatou věcných břemen je získání částečného panství nad věcí cizí.Věcné břemeno je jedním z velmi využívaných a praktických institutů, které zná český právní řád. Řadíme jej k tzv. věcným právům nad věcí cizí a pojednává o něm ust. § 1257 – 1308 zákona č. 89/2012 Sb., Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Celý článek
Každá škoda je újma, ale ne každá újma je škodou
Nově v rámci přeměny občanského zákoníku operuje nový občanský zákoník převážně s termínem újma, přičemž pojem škoda je užíván pouze pro újmu na majetku neboli majetkovou újmu. Majetková újma spočívá ve skutečné újmě, či v ušlém zisku.