Problematika promlčení je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, konkrétně v ustanovení § 609 a násl. Jedná se o soukromoprávní institut, vlivem něhož dochází k oslabení subjektivního práva, neboť dojde k marnému uplynutí času, který je u dané problematiky nazýván promlčecí lhůtou.
Soudime se
ODPOR PROTI (ELEKTRONICKÉMU) PLATEBNÍMU ROZKAZU
Platební rozkaz a elektronický platební rozkaz jsou druhy soudních rozhodnutí, která se vydávají bez jednání na základě skutečností uvedených žalobcem v žalobě ( viz ust. § 172 a násl. o.s.ř.). Proti těmto rozhodnutím může žalovaný podat v 15-ti denní lhůtě od doručení odpor. Včas podaný odpor pak vydaný platební rozkaz zrušuje a soud ve věci rozhodne následně rozsudkem.
ŽALOBA Z RUŠENÉ DRŽBY
Žaloba z rušené držby dle ust. § 176-180 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) je méně využívaným institutem, avšak její význam nelze v současném právu nikterak opomíjet. Jedná se o procesní institut, který navazuje na hmotněprávní ochranu držby dle ust. § 1003 – 1008 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Jde o situace, kdy někdo ruší držbu držitele, resp. nejčastěji se jedná o sousedské spory a může jít např. o situace, kdy soused provádí opravu své nemovité věci a při opravě dojde ke zničení společné zdi aj.
Úprava žaloby z rušené držby je svým základem obdobou předběžných opatření, avšak s tím rozdílem, že v případě předběžného opatření jde o prozatímní (dočasnou) úpravu a o věci samé je jednáno až následně, naproti tomu při rozhodování o žalobě z rušené držby se jedná o věc samou a další řízení na toto řízení nenavazuje (vyjma řízení o případné náhradě škody). Výhodou této žaloby je rychlost rozhodnutí soudu, jelikož soud v této věci musí rozhodnout do 15 dnů od zahájení řízení, přičemž není třeba nařizovat jednání (§ 177 o.s.ř.). Pokud se však žalobce domáhá zákazu provádění stavby nebo odstraňování stavby z důvodů, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení, tak zákon předpokládá nařízení jednání, přičemž předvolání k jednání musí být účastníkům doručeno nejméně 3 dny předem.
Dle ust. § 1008 o.z. musí žalobce žalobu podat do 6 týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
Komentářová literatura[1] uvádí příklady petitů žaloby takto: „žalovaný je povinen zdržet se rušení držby žalobce sváděním splašků na jeho pozemek, nebo je povinen zdržet se rušení držby žalobce přecházením přes určitý pozemek; žalovaný je povinen zdržet se dalšího vypuzení z držby a obnovit původní stav; žalovaný je povinen vydat žalobci určitou věc, resp. vyklidit pozemek a vyklizený jej žalobci předat; žalovanému se zakazuje provádění stavby; žalovanému se zakazuje odstraňování stavby.“
Soudní úschova – složení peněz, cenných papírů či jiných věcí do soudní úschovy
Dle ust. § 352 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) patří k činnosti soudu i přijímání peněz, listin a jiných movitých věcí do úschovy.
Mlčte, aneb jak se chovat v soudní síni?
Chystáte se poprvé k soudu? V tomto článku se Vám budeme snažit nastínit jisté etické a mravnostní zásady soudního jednání, které je zapotřebí dodržovat.
Žádost o nařízení jednání
Základní zásadou civilního procesu (občanského soudního řízení) je rychlost projednání věci. V praxi se však bohužel stává, že některé soudy tuto zásadu nerespektují. Jednou z možností obrany proti průtahům v řízení je žádost o nařízení soudního jednání.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu del ust. § 174a zákona o soudech a soudcích je institut, který umožňuje účastníku řízení domoci se provedení úkonu prostřednictvím nadřízeného soudu, pokud soudce odmítá ve věci konat. Tomuto návrhu nemusí předcházet stížnost na průtahy v řízení.
Stížnost na nevhodné chování soudních osob (Vzor 2016)
Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem je podávána dle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále jen ZOSS), konkrétně dle ust. § 164 a násl. Stížnost na nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem může podat každá fyzická nebo právnická osoba a tato stížnost nesmí být účastníkovi na újmu v řízení. Stížnost před okresním soudem vyřizuje předseda okresního soudu (vyřízením stížnosti může předseda soudu pověřit místopředsedu), u kterého je řízení vedeno (jinak viz ust. § 167-171 ZOSS). Stížnost lze podat písemně či ústně do protokolu.