Ačkoliv se čtenáři může jevit problematika trestněprávní odpovědnosti ve veřejné správě jako jeho zájmy nezasahující materie, opak je v tomto případě pravdou. Právní odpovědnost v linii trestního práva totiž přinejmenším implicitně zasahuje do sféry politických práv každého voliče. Není bez významu, že odborná veřejnost, advokáti i média v poslední době na trestní stíhání obecních zastupitelů zaměřily svou pozornost.

Za notoricky známou zásadu trestního práva se považuje princip ultima ratio, prezentující nástroje trestního práva jako ten nejzazší právní prostředek, jehož se může v demokratické společnosti ovládané principy demokratického materiálního právního státu použít. Trestní právo je jedním z pólů, kam se může vychýlit střelka kompasu každého obecního (a nejen obecního) zastupitele.

Taková střelka kompasu ale může namířit i na opačný pól – na politickou odpovědnost zastupitele.

Politická odpovědnost podle mého vnímání do určité míry stojí jako protipól k právní odpovědnosti zastupitele jako takové. Nestojí ovšem osamoceně – v paralelním uspořádání –, musí být vnímána právě i v (trestně)právních souvislostech. Politická odpovědnost stojí vůči trestněprávní odpovědnosti jako její akcesorický aspekt, neoddělitelný a podmiňující. Lapidárně řečeno, trestní stíhání zastupitele se nepochybně promítne i do jeho politické odpovědnosti. Trestní stíhání (zde přinejmenším) zasáhne do sféry pasivního volebního práva, ovšem nikoliv v žádném případě de iure, ale de facto. Voliči pravděpodobně nebudou mít tendenci znovuzvolit trestně stíhaného kandidáta. Na situaci nic ve většině případů nezmění ani fakt, že zastupitel bude například zproštěn obžaloby a uznán nevinným.

Do tématu trestněprávní odpovědnosti zastupitelů obcí ovšem zasahuje další základní zásada českého trestního práva. Lze se odvolat na zásadu individuální trestní odpovědnosti. Nositelem trestněprávní odpovědnosti je podle ní jednotlivec, nikoliv skupina osob, jakkoliv spojená společným zájmem. Třebaže je trestní odpovědnost územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci zákonem de lege lata přímo vyloučena, s (v poslední době) údajně zvýšenou trestněprávní hypertrofií, v pohledu de lege ferenda není nemožné takovou exempci zrušit. Pak by mohla být trestně stíhána opravdu celá zastupitelstva, jakožto orgány, pomineme-li problém, zda jsou zastupitelstva právnickými osobami. To už je ovšem ten nejkrajnější scénář vývoje. Byly ovšem zaznamenány případy, kdy byla trestně stíhána celá zastupitelstva, ve smyslu všech členů předmětného sboru, bez ohledu na to, zda jeho členové hlasovali proti nebo pro návrh.

Pointou výše uvedeného je, že orgány činné v trestním řízení by měly s opatrností s ohledem na možné dalekosáhlé nezvratné důsledky jejich nekvalitní práce, maje na paměti princip ultima ratio, dbát na řádně zjištěný skutkový stav, který by pak měl vyústit nejen v neprůstřelné usnesení o zahájení trestního stíhání, jakož i k výroku o odsouzení, jenž by obstál i před odvolacím soudem.

Na politické skutky zastupitelů by mělo být nazíráno optikou veřejného, resp. veřejného zájmu. Je prodej rozlehlého obecního pozemku ve veřejném zájmu? Je ve veřejném zájmu jeho prodej mírně pod cenou? Je veřejném zájmu jeho prodej mírně pod cenou za účelem velice nutné výstavby obecních bytů? Je pak i ve veřejném zájmu prodej obecního pozemku výrazně pod obvyklou cenou?

Smyslem této úvahy rozhodně není ani tvrdit, že jiné druhy odpovědnosti neexistují, ani obhájit návrh na vyloučení trestněprávní odpovědnosti u politických reprezentantů obcí. Naopak. Chování a jednání obecních zastupitelů má být podřízeno právním režimům trestních zákonů. Objektivizovat, případně zobecnit závěry v oblasti trestního postihu zastupitelů je velmi obtížné. Pokud se k nim již přistoupí, ať už z jakéhokoliv důvodu, mělo by se tak dít velmi opatrně, s ohledem na specifika každého trestního řízení, které je svým způsobem jedinečné a neopakovatelné. Lze uzavřít, že diskuse o právní a politické odpovědnosti by měla vyplňovat veřejný prostor, měla by být předmětem diskuse a nepřímo tak působit i na orgány činné v trestním řízení.

Zůstává otázkou, jaká odpovědnost – trestněprávní či politická – by měla z pomyslného souboje vycházet jako vítězná častěji….