Kategorie vzorů

Mlčte, aneb jak se chovat v soudní síni?

Chystáte se poprvé k soudu? V tomto článku se Vám budeme snažit nastínit jisté etické a mravnostní zásady soudního jednání, které je zapotřebí dodržovat.

Když si odmyslíme primární úkony po vstupu do budovy soudu, kterými jsou prohlídka na detektoru kovů a rentgenu učiněná justiční stráží a vyhledání správné jednací síně, přijdou na řad již možné etické prvky, které budou následovat po zavolání do jednací síně.

Zprvu je nutné zmínit, že tyto zásady ne příliš obsáhle formuluje instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. prosince 2001, č.j. 505/2001-Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy. V příloze č. 11 této instrukce nalezneme mj. poučení pro osoby vstupující do jednací síně, které každý občan nalezne též vyvěšené před příslušnou jednací síní soudu, k němuž se na jednání dostaví. Základní etickou zásadou je, že při vstupu do jednací síně a během celého pobytu v ní musí být pokrývka hlavy sejmuta. Výjimka z tohoto pravidla platí jen pro příslušníky ozbrojených sborů, kteří jsou při projednávání věci ve službě, a dále pro ženy v případech, kde to pravidla společenského chování připouštějí. V průběhu celého soudního řízení přítomní sedí na svých místech. Klást otázky a vyjadřovat se je možno pouze se souhlasem předsedy senátu (samosoudce), k němuž se hovoří jen ve stoje, a to i při sebekratším projevu. Slovní projevy musí být hlasité a srozumitelné. Výrok rozsudku vyslechnou všichni přítomní k výzvě předsedy senátu (samosoudce) ve stoje. Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují ‚pane – paní – slečno‘ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený při jednání vystupuje (např. ‚pane předsedo, pane přísedící, pane obhájce, pane doktore, paní státní zástupkyně, pane znalče, pane svědku apod.). Postup soudního jednání ani jeho důstojnost nesmí být žádným způsobem rušeny. Zejména není dovoleno v jednací síni mluvit bez souhlasu předsedy senátu (samosoudce), dále jíst, pít nebo kouřit a to ani v přestávce. Rovněž je třeba vypnout všechny přístroje, které by mohly rušit průběh a důstojnost jednání, zejména mobilní telefony. Jednání před soudem řídí osoba k tomu oprávněná, tedy předseda senátu (samosoudce), jehož pokynům se musí všichni přítomní podřídit. Předseda senátu rozhoduje též o tom, zda je možno v průběhu soudního jednání pořizovat obrazové záznamy nebo uskutečňovat obrazové nebo zvukové přenosy z jednací síně, bez jeho souhlasu není možné takové úkony činit. Do jednací síně není dovoleno vstupovat se zbraní, výjimka platí jen pro příslušníky ozbrojených sborů, kteří jsou při projednávání věci ve službě.
Jako doplňující a rozšiřující výklad etických zásad soudního řízení nám může posloužit vyhláška č. 37/1992 Sb. ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne 23. prosince 1991, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, která v ust. § 11 stanoví základní zásady důstojnosti soudního jednání. V odstavci prvém stanoví, že před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením. Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před vyvoláním věci. Dle odstavce 2 téhož ustanovení se před zahájením jednání na místech určených v jednací síni pro členy senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání. Odstavec třetí odráží již zásadu zmíněnou v instrukci sp. zn. 505/2001, když říká, že do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy. Ustanovení § 12 poté hovoří o osobách omezených na osobní svobodě, kterým jsou po předvedení sejmuty donucovací prostředky, ponechat či znovu nasadit je nutno na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Jedná-li se o osobu nebezpečnou je možné rozhodnout o ponechání těchto prostředků, což se zaznamená i do protokolu o jednání. . Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním oděvu a na svých místech již při vyvolání věci. Ve většině případů konaných jednání v ČR není k dispozici poradní síň a tak osoby vstupující do jednací síně jako účastníci případně jako veřejnost spatří již samosoudce či předsedu senátu s členy senátu usazené na svých místech a akt povstanutí již tak není realizován. K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce) však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při přednesech i výpovědi seděly. Tato výjimka je realizována při jednáních, jichž se účastní například osoby pohybově omezené, vyššího věku či děti. Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na svých místech. Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy senátu (samosoudce). Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo, musí být hlasité a srozumitelné. Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj. Účastníkům a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit, aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích. Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit. Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno. Ustanovení § 14 stanovuje, jakým způsobem je hovořeno v jednací síni, když říká, že v jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká. Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují „pane – paní – slečno“ s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků lze oslovit, jeví-li se to účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem. Dle ustanovení § 15 se před vyhlášením rozhodnutí senát odebere do poradní síně. Není-li k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi svými věcmi opustili, což je obvyklým postupem u většiny jednání v ČR. Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně se k výzvě využije vhodné technické zařízení.

Ustanovení § 16 již pojednává o otázkách rozhodnutí a stanoví, že před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje, důstojným způsobem, plynule a hlasitě. Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné, aby usedli a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání (dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§ 129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem. Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí být odůvodněna. Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce) jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně. Dle ustanovení § 17 jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu (samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným osobám. Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu. Toto ustanovení tak myslí na případy, které jsou medializované a zájem nejen novinářů ale i prosté veřejnosti je tak obvykle vyšší než o standartní soudní řízení.

Před prvým jednáním je tak vhodné přečíst si vyvěšené poučení před danou jednací síní a předejít tak faux pas a předejít tím trapné situaci, ke které dojde tak, že někdo poruší všeobecně přijímaná pravidla společenského chování či dobrých mravů tím, že o nich ani neví.

A POZOR! Tím, co nikde výslovně zakotveno nenajdete, avšak vzbudí vždy velkou pozornost soudních osob, je žvýkačka v ústech, která je sama o sobě v případě hovoru prvkem neslušnosti, pohrdání a vyjádřením neúcty, proto ji před vstupem do jednací síně zanechte v odpadkovém koši!

Byl pro vás tento článek přínosný? Dejte mu 5 hvězdiček!

1 hvězdička2 hvězdičky3 hvězdičky4 hvězdičky5 hvězdiček (hlasováno 1x, průměr: 5,00)
Loading...

Máte k článku otázku? Zeptejte se v komentářích!

Přihlášení

Nemáte účet?

Registrovat se

Proč se registrovat?

Pokud se zaregistrujete, budete moct zdarma stahovat šablony vzorů v otevřeném formátu .doc bez zadávání e-mailů. Nebojte, spamovat vás nebudeme.