Vzorová kupní smlouva na byt, tak jak byla dnes publikována v Lidových novinách.

“V dobré víře jsem půjčovala peníze, dokonce mi podepsal i uznání dluhu, ale nic nezaplatil.” A takhle ho můžete zažalovat! Vzor jsme upravili o vysvětlení jak se určuje výše úroků z prodlení.

Jednoduchá vzorová kupní smlouva mezi firmami na prodej movitých věcí.

Pokud byl na vašeho dlužníka vyhlášen konkurs, je třeba pohledávku do konkursu přihlásit. Přinášime vzor jak by mohla přihláška do konkursu vypadat

Pokud jste uplatnili svůj zákonný nárok na nálezné a přesto druhá strana dobrovolně neplnila bylo by dobré ji před vlastním podáním žaloby ještě upomenout. (vzor žaloby bude následovat)

Dražba je prodej, při němž se určitá movitá nebo nemovitá věc (nemovitost) nabízí ke koupi neurčitému počtu zájemců (dražitelů) a prodá se udělením příklepu tomu, kdo nabídne nejvyšší cenu. Existují 4 základní druhy D.: anglická, holandská, japonská a tichá (tajná). Anglická D. se zahajuje oznámením počáteční vyvolávací ceny, která je nejnižší cenou, za niž je prodávající ochoten věc prodat. Použitím příhozů oznamují zájemci vůli vyvolávací cenu zvyšovat a navrhují cenu, za kterou jsou ochotni věc koupit. D. probíhá až do té doby, než zbude pouze jediný účastník, a jemu je věc za nejvyšší jím navrženou cenu prodána. Holandská D. začíná s vysokou vyvolávací cenou, a jestliže není nikdo ochoten za tuto cenu věc koupit, licitátor postupně o předem určenou částku vyvolávací cenu snižuje. Snižování probíhá tak dlouho, až některý ze zájemců vyjádří svůj souhlas s vyvolávací cenou. V případě, že na vyvolávací cenu je ochotno přistoupit více zájemců, musí licitátor určit, který z nich byl první, a tomu bude předmět D. přiklepnut. Při japonském způsobu D. oznamují účastníci cenu, za kterou jsou ochotni draženou věc zakoupit. Licitátor má jen za úkol vybrat toho, kdo nabízí nejvíce, a jemu je věc přiklepnuta. Také u tiché D. navrhují ceny účastníci, činí tak ovšem nikoliv veřejně, ale písemně, není dovoleno dodatečně nabídku zvyšovat nebo snižovat. Vydražitelem se stává opět ten, kdo nabídl nejvyšší částku. Úpravu veřejných D. obsahuje zák. č. 26/2000 Sb. (Též bezúspěšná dražba, bezvýsledná dražba, veřejná dražba.)

Nájem lze obecně charakterizovat jako právní vztah, na jehož základě přenechává pronajímatel nájemci užívání (braní užitků) věci. Ustanovení § 663 až 684 ObčZ o nájemní smlouvě mají povahu lex generalis, a použijí se tehdy, nestanoví-li zvláštní úprava některých nájemních vztahů jinak (srov. např. § 685 a n. ObčZ). Obchodní zákoník neobsahuje úpravu nájemní smlouvy jako určitého smluvního typu, a proto se nájemní smlouvy mezi subjekty uvedenými v § 261 odst. 1 a 2 ObchZ řídí ve smyslu § 261 odst. 6 ObchZ ustanoveními obč. zákoníku; výjimku představuje smlouva o nájmu podniku (§ 488b a n. ObchZ), smlouva o koupi najaté věci (§ 489 a n. ObchZ) a smlouva o nájmu dopravního prostředku (§ 683 a n. ObchZ). Obecná ustanovení obč. zákoníku o nájemní smlouvě platí zásadně i pro nájem pozemků, nestanoví-li zvláštní předpis jinak (srov. např. zák. č. 229/1991 Sb.). Předmětem N. je věc, která je způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů (§ 118 ObčZ), a současně je svou povahou způsobilá l užívání, resp. k braní užitků. Může jít jak o věc movitou, tak i o věc nemovitou, o věc jako celek, tak i o její část (např. stěna domu k umístění reklamy). N. je pojmově vztahem časově omezeným. Může být především sjednán na dobu určitou (a to buď přímo stanovením doby, nebo jiným způsobem, např. dosažením účelu užívání); dočasnost N. však nevylučuje, aby byla nájemní smlouva sjednána na dobu neurčitou. Úplatností se N. liší od výpůjčky.

Už nechcete nadále nést kůži natrh jako jednatel? Rozhodli jste se z funkce jednatele odstoupit?